Bohové a hrdinové antických bájí

HELENA

(2. pád Heleny, řec. Helené)- dcera nejvyššího boha Dia a spartské královny Lédy, nejkrásnější ze smrtelných žen.
Byla ještě docela mladou dívkou, a už se o její kráse šířili takové pověsti, že po ní zatoužil athénský král Théseus...
Šťastným či nešťastným mužem, kterého si Helena vybrala, byl Agamemnonův bratr Meneláos...
...král Meneláos přijal Parida a jeho druha Aineia, který ho doprovázel, jak se na hosty ze slavné Tróje slušelo. Uspořádal na jejich počest hostinu a představil je své manželce Heleně. Jakmile jí Paris stanul tváří v tvář, na první pohled se do ní zamiloval. Jí se také docela líbil. Druhého dne se pak Meneláos svým hostům omluvil, protože pro neodkladné povinnosti musel na Krétu. Popřál jim příjemný pobyt a Heleně přikázal, aby jim ve všem vyhověla. Vyložila-li si Helena tato slova příliš široce, měla na tom vinu především bohyně Afrodíta. Vzbudila v ní takovou lásku k Paridovi, že zapomněla na svého manžela, na dcera i na vlast a tajně s ním odplula do Tróje...
...k tomu ovšem nemohl Meneláos mlčet...
...tak vznikla kvůli Heleně a Paridovi dlouhá a krvavá trojská válka, která skončila zničením Tróje a záhubou nejlepších achajských mužů...
...Helena je jednou z nejvýznamnějších postav řeckých mýtů a bájí a dodnes žije v povědomí lidstva jako symbol krásné a záletné ženy...
...Závěrem ještě poznámku: jestliže dnes nepochybujeme, že k trojské válce kdysi (pravděpodobně v polovině 13. století př.n.l.) skutečně došlo, Helenu můžeme ze zkoumání jejích příčin klidně vynechat. Pro jednu ženu, třeba tak krásnou, jak ji opěvuje Homér, se nespouští na moře přes tisíc lodí se sto tisíci muži na palubě. Zdá se, že trojská válka byla obyčejně velkorysou loupežnou výpravou evropských Řeků proti jejich maloasijským soukmenovcům a že podnětem k ní byla touha zmocnit se legendárního bohatství "města krále Priama".