Mimo Hudcova fantastického výkonu ve cvičení na kruzích však byla berlínská olympiáda svědkem i několika dalších vzrušujících sportovních zážitků. To když např. černý americký sprintér Jesse Owens vybojoval svými nepřekonatelnými běžeckými výkony americké výpravě čtyři zlaté olympijské medaile, či domácí sportovec svobodný pán von Wangenheim, ač bolestivě zraněn, dopomohl v poslední den olympiády za dramatických okolností svému jezdeckému týmu k získání zlaté olympijské medaile v soutěži o Cenu národů.
Ačkoliv životopisy skoro nečtu, nezaváhal jsem nad koupí tohoto titulu snad ani vteřinu, když jsem ho poprvé předevčírem viděl v knihkupectví na polici s novinkami. Nutno uznat, že tohle není typická biografie. Je to útlá knížka plná fotografií, kterou jsem přečetl na dvakrát. Býval bych to zvládl na jeden zátah, ale chtěl jsem si ji více vychutnat, nespěchat a vstřebávat souvislosti pozorně. Ode dneška bude moji představu sokola naplňovat spíš gymnasta s vysoustruženou postavou a charakterem, než pantáta ve stejnokroji s pírkem za kloboukem. Ale to není zdaleka všechno, čím mě tahle skvělá knížka překvapila a nadchla. Následuje hned několik důvodů, proč si ji budete chtít přečíst sami: pochvalná tisková zpráva ze strany Němců po olympiádě 1936 na československou adresu, snaha změnit pravidla hry po skončení sportovního klání na MS ve Francii a následně dodnes neoceněné prvenství, místní souvislosti z Vyškova, Lulče, Račic, Blanska a Brna, ale především výkon, kterým Hudec získal na svou stranu publikum i zaujaté rozhodčí, takže aspoň na chvilku tak vyhrál sport nad politikou
