TĚŽKÁ PLANETA

1. Víte něco o kanálech na Marsu? Kdo první se domníval, že je vidí?

2. Jakou část zemské kůry představuje křemík? Které důležité přírodní materiály mají jako součást křemík? Jaký technický význam čistý křemík má? 

3. Pokusy Dicka Jarvise dorozumět se s Ťuílem připomínají dnešní pokusy sdělit možným inteligentním obyvatelům jiných planetárních soustav, že tu jsme. Jakým způsobem byste využili rádia k dorozumění s mimozemšťany, kteří neznají náš jazyk a nic o nás nevědí, vy? Jak byste popsali vzhled Člověka? 

4. Vyhledejte nejčerstvější poznatky o povrchu Marsu, o jeho atmosféře a srovnejte je s podmínkami, které popisuje Weinbaum. 

5. Weinbaumovo tvrzení, že Merkur není z Marsu viditelný pouhým okem, správné? Jak asi vypadá z Marsu Země? A co náš Měsíc?

6. Vypočítejte jaký, tlak je asi na povrchu Jupitera. Jaká by pod tímto tlakem byla hustota vzduchu? 

7. Autor tvrdí, že Těžká planeta je součástí systému s pěti oběžnicemi, což ví i její obyvatel. Z toho vyplývá, že tvorové, kteří na planetě žijí musí mít tušení o astronomii. Ale co myslíte - co mohou obyvatelé Jupitera (samozřejmé jen hypotetičtí znát z astronomie? Co by mohli zahlédnout skrz tamní atmosféru? Jakými metodami se dají získávat poznatky, o vesmíru, když není možné přímé pozorování optickými přístroji? 

8. Venuše je velice neobvyklá planeta. Přitažlivost na jejím povrchu je asi o pětinu nižší než na Zemi, tlak atmosféry je však padesátkrát vyšší. Co víme podmínkách na povrchu Venuše?

9.  V geometrii v rovině (dvojrozměrná geometrie) má přímka rovnici ax + by + c = 0. V geometrii v prostoru (trojrozměrná geometrie) má obdobný útvar — rovina — rovnici ax + by + cz + d = 0. Jakou rovnici bude mít odpovídající útvar — „nadrovina" — ve čtyřrozměrném prostoru? 

10. Sestrojte si podle obr. 1 trojrozměrný model teseraktu a porovnejte ho s dvojrozměrným zobrazením krychle. Jsou si jejich zkreslení podobná? Najdete v teseraktu osm krychlí (šest z nich zkreslených)? 

11. Teserakt můžeme rovněž nazývat hyperkrychle. Co je potom hyperprostor? Je možné, aby existovaly hyperčtyřstěny, hyperelipsoidy atd.? 

12. Co myslíte, že představuje nerozměrná geometrie? 

13. Heinlein říká, že jedním ze čtvrtých rozměrů je čas. V jakém smyslu je čas čtvrtým rozměrem? Je pravda, že v našem světě existují jen trojrozměrné předměty? Co je to „momentální" krychle? Jak ji zjistíme? Jak by se její účinky projevovaly v okolí? Dá se o něčem, co nelze nijak zjistit a co se ani neprojevuje účinky na okolí, tvrdit, že to existuje? 

16. Je-li čas čtvrtým rozměrem, jak se liší od tří ostatních? Jaké jsou jednotky měření času ve srovnání s jednotkami, ostatních tří rozměrů? Jak se liší cestování časem od cestování ostatními třemi rozměry? Může-li předmět rotovat ve třech rozměrech, přičemž se např. délka mění na šířku atp., je možné, že by rotoval časem, přičemž by se jeho délka protáhla do budoucnosti? 

17. V Einsteinově teorii relativity je časoprostor" důležitým pojmem, Co je to? 

18. Hmota má tři (někdy se uvádějí také čtyři) skupenské stavy. Vyjmenujte je a podejte jejich charakteristiku! 

 19. Kron měří čas podle slunečních otáček. Jak rychle se Slunce otáčí kolem své osy? Otáčí se na celém povrchu rovnoměrně jako třeba Země?

20. Co je Ďáblova rokle v Arizoně? Vysvětlete podobnost tohoto útvaru s měsíčními krátery! 

21. Clement hovoří o neutroniu v jádrech hvězd, hmotě tvořené natěsnanými neutrony. Co jsou to neutrony? Jak a za jakých podmínek se mohou spojovat, aby vytvořily neutronium? 

22. Jaký je běžný průměr atomu a neutronu? Jaký je objem atomu ve srovnání s objemem neutronu? Kdyby se všechna hmota Slunce přeměnila v neutronium, jaký by mělo Slunce průměr? 

23. Clement se zmiňuje o dvou malých hvězdách těsně vedle sebe, které se vzájemně obíhají a navíc obíhají i samotný Sírius. Sírius má skutečně menšího průvodce, který byl objeven dříve než byl spatřen. Jak k tomu mohlo dojít?

24. Clement udává vzdálenosti v násobcích slunečního průměru. Je to výhodnější, než kdyby je udával v kilometrech? Proč? 

25. Topologie je jedním z odvětví matematiky. Jaká další odvětví znáte? Víte, čím se zabývají? 

26. Jak vznikl název Harvardské univerzity? Znáte jiné slavné světové univerzity? Jak stará je Karlova univerzita v Praze? Jsou v Evropě ještě starší univerzity? 

27. Které jsou tři nejdůležitější složky lidské potravy? Která z nich je nejvíc nedostatková, zvláště v rozvojových zemích?

28. Kolik očí mají živočichové z různých skupin? Jakou výhodu mají dvě oči, které mají velkou většinou obratlovci? U kterých živočichů oči zakrňuji? 

29. Co je symbióza a co parazitismus? 

30. Myslíte, že lze i na Zemi objevit neznámé a výjimečné živočichy? Vždyť když byl objeven v Austrálii ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus), bylo obtížné přesvědčit evropské přírodovědce, že nejde o vtip. Víte ještě o nějakých jiných živočiších, které musí Člověk nejdříve spatřit, aby byl ochoten uvěřit, že existuji? A kdybyste znali všechny živočišné druhy na Zemi kromě druhu Homo sapiens myslíte, že byste dokázali předpokládat jeho existenci? 

31. Rostlinný život je v moři asi čtyřikrát hojnější než na souši. Naše současné zdroje potravin pocházejí především ze suchozemské vegetace a živočichů. Kdyby tedy člověk dokázal vytěžit z moře tolik co získá na pevnině, zdroje potravin by se mohly zpětinásobit Zároveň se však každých čtyřicet sedm let zdvojnásobuje počet obyvatel naší planety. Jak dlouho bude při současném vývoji populace trvat, než nás bude pětkrát víc? Je podle vás Clarkův optimismus oprávněný? Za jakých podmínek by byl reálný? 

32. Biology dnes velmi zajímají delfíni - a zkuste si najít nějakou z knížek, které o těchto mořských savcích vyšly. A až si některou přečtete, pokuste se odpovědět i na tuto otázku: Jsou-li delfíni (mimochodem, jak se liší od jiných mořských savců jako jsou ploutvonožci, ochechule a velryby?) velmi inteligentní, proč nevyvinuli nějakou civilizaci? 

33. Co by mohlo potkat velryby, kdyby lidé začali ve velkém těžit a zpracovávat mořské korýše a plankton? 

34. Proč pojmenoval Clarke plovoucí základnu ve své povídce právě Hermann Melville? 

35 Většina teorií zemského magnetického pole předpokládá přítomnost železa ve středu Země. Domníváte se, že i Měsíc má železné jádro?

36. Jak funguje chlorid vápenatý ve skafandru? 

37. Vyhledejte si zprávy o přistání na Měsíci a podívejte se, co se v nich říká o měsíčním prachu.

38. Jaké je jiné označení kobalaminu, jakou má účinnost a složení? 

39. Jak se projevuje přidávání některých antibiotik do potravy domácích zvířat?

40. Chlorozlatitanový ion se skládá z iontu trojmocného zlata (Au3+) na nějž jsou navázány Čtyři ionty chlóru (Cl). Takové sloučenině se říká koordinační čili komplex. Znáte jiné koordinační sloučeniny? Některé z nich jsou pro děje v organismech velmi významné. 

41. Základní jednotkou množství látky je jeden mol. Pokuste se ho definovat. Poznámka: Aurem je obdobou slova hem, což je součást krevního barviva hemoglobinu. Červený hem je koordinační sloučenina porfyrinu, o kterém se mluví v povídce, a iontu trojmocného železa.

42. Je myslitelné, že se vykopávky v údolí Indu provádějí prastarým způsobem se zástupy nosičů hlíny, když je pro autora zároveň doprava buldozerů na Mars samozřejmostí? A proč? 

43. Kdo rozluštil písmo Chetitů? 

44. Co je to rosettská deska? 

45. Co víte o Pompejích? Proč je toto starořímské město tak dobře zachováno?

46. Jak se staví odborníci z úřadů pro patenty a vynálezy k pokusům o perpetuum mobile? Všechny z nich, což je charakteristickým znakem, porušují buď první nebo druhou termodynamickou větu. Proč?

47. Oceán je nositelem značného množství tepla - dokonce i jeho polární oblasti. Proč však musí námořní loď spalovat palivo? Proč není možné využít oceánského tepla? 

48. Když uvažujete o první termodynamické větě, jisté vás napadne otázka, odkud se bere obrovské množství energie vyzařované Sluncem i ostatními hvězdami. Zkuste to vysvětlit.

49. Znáte nějaká slavná "perpetuum mobile" minulosti? Co bylo v jednotlivých případech obyčejně tím nepřekonatelným háčkem? A co myslíte nešlo někdy také o předem zamýšlený podvod? 

50. Termodynamické věty vycházejí z obecné zkušenosti vědců. Nikdy neviděli, že by některá z těchto vět byla porušena. Vědci však pozorují jen určitou část vesmíru a tudíž i jen určité prostředí. Co ale vnější vesmír, vzdálený od nás miliardy let, co nitro Slunce? Můžeme si být zcela jisti, že tytéž zákony platí všude a za všech podmínek?

51. Které elementární částice znáte?

52. Co to je pulsar?

53. Kdyby se Slunce skutečně smrštilo a stalo neutronovou hvězdou,
aniž by přitom něco ztratilo ze své hmoty, ovlivnilo by to jeho přitažlivé
působení na Zemi?

54. Co je příčinou přílivu a odlivu? Jak to, že Měsíc působí na tyto
jevy výrazněji než Slunce, ačkoli na samotnou Zemi působí přitažlivost
Slunce mnohem výrazněji než přitažlivost Měsice?

 

OCELOVÉ JESKYNĚ

Kapitola 1

Rozhovor s komisařem

          Když Lije Baley došel ke svému stolu, uvědomil si, že se R. Sammy na něj divá pln očekávání.

          Klidné rysy obličeje mu ztvrdly. „Co chcete?“

          „Šéf chce s vámi mluvit, Lije. Ihned. Jakmile se objevíte.“

          „Dobrá.“

          R. Sammy se nehnul z místa.

          Baley řekl: „Můžete jít!“

          R. Sammy se otočil na podpatku a odešel po své práci. Baley si podrážděně pomyslel, proč tu práci nemůže dělat člověk. Chvíli prohlížel obsah tabákového váčku a v duchu počítal. Při dvou dýmkách denně by to mohl vydržet do příštího přídělu. Pak opustil své ohrazené místo (před dvěma lety tento kout, ohrazený zábradlím, přímo nenáviděl) a přešel celou místnost. Simpson zvedl hlavu od svého registrátoru, když šel Baley kolem něho.

          „Šéf chce s tebou mluvit, Lije.“

          „Vím. Už mi to řekl R. Sammy.“

          Páska, hustě pokrytá kódovanými znaky, se nepřetržitě odvíjela z nitra registrátoru, jak tento nevelký přístroj prohledával a rozbíral svou paměť, aby získal žádanou informaci, obsaženou v drobných chvějivých vzorcích na lesklé hladině rtuti.

 

Páska hustě pokrytá kódovanými znaky... Kdo dneska pamatuje počítače s papírovou děrnou páskou? V tom se Asimov netrefil. Zatímco k robotům, kteří v Asimovových knihách ožívají, máme nejspíš ještě hodně daleko, tyhle technické podružnosti jsme už desetkrát překonali, i když některé technologie nečekaně nabírají druhý dech. Tak třeba magnetické pásky, magneťáky, kazeťáky sice dávno zmizely z našich obýváků, ale stále jsou využívané tam, kde je potřeba ukládat archiv a zálohu velkých dat. Když to shrnu, Asimov je geniální tím, jak nám otevírá prožitky v technologiích, které ještě nemáme a asi dlouho mít nebudeme, jestli vůbec někdy, ale nedokázal odhadnout přežití nebo alternativu tehdy nejmodernějších vymožeností.

JÁ, ROBOT

Tři robotické zákony

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

PŘÍRUČKA ROBOTIKY 56. vydání, 2058 n. 1.

Co dodat? Naučte se je, protože brzy vejdou v platnost :) Nejvíc se mi líbila povídka o ztraceném robotovi, kterému technik ve vzteku řekl: "Ztrať se, než...!". Mno, a aby robot splnil příkaz co nejlépe vmísil se mezi právě dopravené nové roboty a sám předstíral, že je nový. Odhalit ho není zas taková legrace.

ANI SAMI BOHOVÉ

Poněkud obšírné věnování

          Pominu-li Fantastickou cestu, což bylo románové zpracování filmového scénáře někoho jiného, je tomu už zhruba patnáct let, co jsem naposledy napsal vědeckofantastický román. Ne snad proto, že jsem přestal psát, protože v těch letech jsem psal více než kdy předtím. Nepsal jsem prostě vědeckofantastické romány.
          Až jsem 24. ledna 1971 na vědeckofantastické konferenci v New Yorku uslyšel veřejný dialog Roberta Silverberga a Lestera del Reye na téma science fiction. Během přednášky se chtěl Bob pro názornost zmínit o nějakém chemickém izotopu — mohl to být jakýkoli izotop — a po chvilce váhání řekl: „Plutonium 186“.
          Po skončení přednášky jsem samozřejmě za Bobem zašel, abych mu (se značnou škodolibostí) řekl, že nic takového jako plutonium 186 neexistuje a ani existovat nemůže. Bob však po této demonstraci své vědecké negramotnosti nesvěsil hlavu, nýbrž lhostejně prohodil: „No a co? “
„No a nic, “ odpověděl jsem. „Ale abych ti ukázal, co je to opravdová duchaplnost, napíšu o plutoniu 186 povídku. “
          Nebylo to tak snadné, jak to z mých úst bombasticky vyznělo. Musel jsem přemýšlet o nějaké možnosti, která by připustila (nebo aspoň zdánlivě připustila) existenci neexistujícího izotopu, pak o problémech, které by z toho mohly vyplynout, a nakonec o vyřešení těchto problémů.
          Po určité době jsem si všechno dostatečně připravil, abych mohl konečně začít. Tak jsem začal psát a stalo se něco, co se mi obvykle nestává...
          Příběh se mi vymkl z rukou a začal se překotně vyvíjet. Nejdřív mě ani nenapadlo, že napíšu román, ale nakonec to tak dopadlo.
          A protože mě nevědomky inspiroval k napsání románu, o němž jsem (zpočátku) ani nevěděl, že ho píšu, věnuji tuto knihu
                 
                    svému dobrému příteli, 
                    Robertu Silverbergovi

          Mimochodem, příběh začíná šestou kapitolou. To není chyba. Mám k tomu své důvody. Tak se dejte do čtení a doufám, že se i pobavíte.

Nemůžu si pomoct, ale KONEC VĚČNOSTI byl prostě lepší. Snad neprozradím příliš, když řeknu, že přibližně druhá třetina knihy je věnována mimozemšťanům. Tahle část mě bavila nejméně. Inteligentní bytosti typu měňavek, které se dokážou vpíjet do hmoty skal i samy do sebe, by mě bavily ještě asi tak v patnácti. Nechci to nijak shodit. Četlo se to snadno a téměř jedním dechem, ale ten pocit "páááni, tak tohle bylo něco" se prostě, bohužel, nedostavil.

KONEC VĚČNOSTI

„Je tu nová,“ odvětil. „Přišla z Času.“

„Co tady dělá?“

Operátorovu tvář přelétl lehký úsměv, který se proměnil v úšklebek.

„Je to prý šéfova sekretářka. Jmenuje se Noÿs Lambentová.“ „Díky.“ Harlan se otočil na podpatku a odešel.

První Harlanova Pozorovací akce ve 482. století proběhla hned následujícího dne, ale trvala pouhých třicet minut. Byla to pouze orientační vyjížďka, při níž se chtěl obeznámit s reáli­emi. Druhého dne trvala hodinu a půl a třetího už ji vynechal úplně.

Pracovní dobu trávil tím, že se prokousával původními zprá­vami a osvěžoval si své vědomosti o tomhle století, procvičoval si dobový jazyk a znovu přivykal tehdejšímu způsobu odívání.

482. století už prodělalo jednu Změnu skutečnosti, ale jen velice nepatrnou. Zlikvidovali pouze kliku, která si uzurpovala vládu. Zdálo se, že společnosti jako takové se změna nijak nedotkla.

Aniž si to plně uvědomoval, opět sklouzl k rutině vyhledávat ve starých hlášeních všechny informace o aristokracii. Ta pozo­rování zajisté prováděl kdysi on sám.

Ano, prováděl, ale tehdy zcela neosobně, s odstupem. Jeho údaje ji charakterizovaly jako třídu, nikoli coby jednotlivce.

Časoprostorový itinerář po něm samozřejmě nikdy nevyžado­val a ani mu nedovoloval, aby sledoval tehdejší aristokracii zblízka. Pouhý Pozorovatel neměl oprávnění pátrat po příčinách. Nyní byl sám na sebe rozladěný, že takovou zvědavost pociťuje.

V průběhu oněch tří dní spatřil tu dívku, Noÿs Lambentovou, celkem čtyřikrát. Z prvého setkání si pamatoval jen její šaty a ozdůbky. Nyní si už vybavoval, že je vysoká nějakých skoro sto sedmdesát centimetrů, asi o půl hlavy menší než on. Byla však štíhlá a držela se zpříma, takže se zdála vyšší.

Občas se mi stane, že zjistím, že jsem si z neznámých důvodů neudělal záznam ke skvělé knížce, kterou už mám dlouho přečtenou a dokonce ji mám denně na očích, protože je v knihovničce na "čestném" místě. Dneska splácím tento dluh první Asimovově knížce, kterou jsem přečetl. Na první pokus jsem měl tenkrát v knihkupectví asi vážně šťastnou ruku, protože se jedná o skvěle upředenou spleť logických posloupností, jejichž pointa Vás překvapí a nebo aspoň pobaví, pokud jste si ji dovodili sami. Parádní na tom je, že logické závěry v Asimovových příbězích nemůžete odhadnout jako vraha v televizní kriminálce, jenom protože "se Vám ten školník celou dobu nezdál", ale o to víc Vás budou bavit. Ukázka výše je vybraná naprosto náhodně. Určitě si radši přečtěte celou knížku od začátku do konce. Operátor se zarazil, velká část nadšení se vypařila.