PATIENT ZERO

   "Drop the gun," I commanded.
   Behind me I could hear Top and Skip moving closer. O'Brien was outnumbered and outgunned.
   And still the son of a bitch made a try for it. He raised his head and smiled at me, and I could see that there was something odd about his face. The heavy sweat that soaked his face seemed to be washing the color out of him. His freckles looked like they were melting, and I could see a faint jagged line beneath his skin as if he had a thick scar running diagonally across his face. Was he wearing . . . makeup?
   O'Brien looked at me, his eyes going in and out of focus. Then I saw the muscles around his eyes tighten as he suddenly whipped his gun up and screamed: "Allah akbar!"
   I shot him twice in the chest.
   The impact slammed him back through the doorway and he collapsed into the darkness of the office beyond. He went down hard and I could hear the crunch of elbows, skull, and heels as he struck the linoleum floor.

   Tohle je tak trošku letní / cestovní čtení. Kombinace lehčí angličtiny, osvědčených zombíků a aktuálního tématu o terorismu je dobrá na téměř podvědomé vstřebávání idiomů a předložkových vazeb bez nutnosti pekelného soustředění a mořivého pocitu učení. S lehce podprůměrnou slovní zásobou jsem vydržel od začátku do konce bez slovníku a ta trošku pokleslá zábava mě dotáhla až na poslední stránku s pocitem hrdosti, že jsem vynaložený čas nesplálil u TV pořadu na stejné úrovni, navíc s čím dál slabším českým dabingem.
   Mimochodem, vsadím se, že příští nákaza zombies se přivalí s uprchlíky. Při troše googlování najdete recenze více popisující obsah této knížky.