Náhle se zarazil, jako by byl narazil na trám; neboť deset kroků před ním leželo na mechu dětské tělo, rozprostřeno naznak, úplně nahé. Bylo to dvanáctileté děvčátko. Mělo rozpjaté paže, roztažené nohy a obličej pokrytý šátkem. Trochu krve třísnilo jeho stehna.Médéric se přiblížil po špičkách, jako by se obával nějakého nebezpečí, a poulil oči.
Co to! Nejspíše spí? Pak uvážil, že nikdo nespí takto úplně nahý v půl osmé ráno ve stínu pod stromy. Tedy je mrtvá; a stal se tu zločin. Při tomto pomyšlení mu po zádech přeběhl ledový mráz, přestože byl starý voják. A mimo to vražda byla v kraji něčím tak zřídkavým, dokonce vražda dítěte, že nevěřil svým očím. Dívka však neměla rány, pouze zaschlou krev na noze. Jak byla tedy zabita?
Stanul těsně u ní; pozoroval ji opřen o hůl. Jistě ji zná, protože znal všechny obyvatele v okolí; avšak neviděl její obličej a nemohl uhodnout její jméno. Sklonil se, aby sňal šátek kryjící její tvář; ale když vztáhl ruku, zarazil se, zadržen náhlou obavou.
Sbírka krátkých próz francouzské klasiky. Ovšem čekal jsem od toho trošku více. Občas, jak z ukázky plyne, detektivní zápletka, ale nijak zvlášť překvapivé vyústění. Jedná se spíš o psychologické studie žen (a mužů) staré doby, která je dávno pryč asi jako zájem o podobné povídky. Možná až mi bude šedesát, změním názor, ale teď říkám, ikdyž jsem to přelouskal, nuda. To takový Balzac, to je jiná!
