Novinky v knihkupectví Kosmas

čtvrtek 21. září 2023

REALITA NENÍ ČÍM SE ZDÁ

13. Mysterium

Pravda se nachází v hlubinách.
Demokritos

Popsal jsem zde, co si osobně myslím o podstatě věcí ve světle toho, co jsme dosud zjistili. Shrnul jsem vývoj některých klíčových idejí fundamentální fyziky. Přiblížil jsem velké objevy, které učinila fyzika ve 20. století, a načrtl obraz světa, který se vynořil z nedávného bádání o kvantové teorii gravitace.

Jsem si tím vším jistý? Nejsem.

Jednou z prvních a nejkrásnějších dochovaných stránek v historii vědy je pasáž v Platónově dialogu Faidón, kde Sokrates vysvětluje tvar Země.

Sokrates říká, že „věří“, že Země je kulatá a že jsou na ní hluboká údolí, kde žijí lidé. V podstatě má pravdu, 1 když jeho představy zní trochu mlhavě. A dodává: „Nejsem sí jist“ Tato stránka díla je mnohem cennější než všechny ty nesmysly o nesmrtelnosti duše, které vyplňují zbytek dialogu. Není to jenom nejstarší text, jenž se zachoval, kde se explicitně hovoří o skutečnosti, že Země musí mít sférický tvar. Důležitější je, že z oněch řádek jasně a zřetelně promlouvá Platónovo doznání, že existují meze znalostí dané doby. „Nejsem si jist,“ říká ústy Sokratovými.

Toto kritické, otevřeně formulované vědomí vlastní nevědomosti leží v samém středu vědeckého myšlení. Právě díky vědomí hranic vlastních znalostí jsme se toho o světě dozvěděli už mnohé. Nejsme si úplně jisti skoro ničím, stejně jako Sokrates si nebyl jist kulatostí Země. Bádáme na samých hranicích poznaného.

Vědomí hranic našeho poznání je současně i vědomím faktu, že to, co dnes víme, se zítra může ukázat jako chybné či nepřesné. Pouze tím, že jsme si neustále vědomí, že naše dnešní představy mohou být nakonec špatné, se dokážeme oprošťovat od mylných idejí a dozvídat se něco nového. Poznat něco nového vyžaduje odvahu přijmout fakt, že vše, co si myslíme, že víme (včetně všech našich nejhlouběji zakořeněných přesvědčení), může být nakonec chybné či přinejmenším naivní. Že jsou to pouhé stíny na stěnách Platónovy jeskyně.

Věda se rodí z tohoto aktu pokory: nevěřit slepě v naše minulé vědění ani v naší intuici. Nevěřit tomu, co všichni kolem říkají. Nedůvěřovat znalostem, které nashromáždili naši otcové a dědové. Nenajdeme nic nového, budeme-li se domnívat, že všechno podstatné už známe, nebo předpokládat, že to bylo zapsáno již v pradávných knihách, nebo že to znali už stařešinové našeho kmene. Staletí, ve kterých lidé jenom slepě věřili, byla právě ta staletí, ve kterých se poznání světa posunulo jen málo. Kdyby Einstein, Newton a Koperník důvěřovali ve znalosti svých otců, nikdy by nic nezpochybnili a nikdy by nedokázali posunout znalost vpřed. Kdyby nikdo nepochyboval, stále bychom ještě uctívali faraony a byli přesvědčeni, že Zemi nese na svém krunýři obrovská želva. I ty nejověřenější objevy (třeba ty Newtonovy) se nakonec mohou ukázat (jak zjistil Einstein) jako příliš zjednodušující.

Věda je občas kritizována Za to, že prý dokáže vysvětlit úplně všechno, že se tváří, jako by měla odpověď na jakoukoli otázku. Je to prapodivné obvinění. Jak ví každý vědec v kterékoli výzkumné instituci, dělat vědu znamená dennodenně s námahou překonávat hranice vlastní nevědomosti - existuje bezpočet věcí, které neznáte a které nedokážete pochopit. To je vážně hodně jiné nežli tvrzení, že všechno víme. Vůbec netušíme, jakou novou částici mohou napřesrok objevit v laboratoři CERN, co ve vesmíru odhalí naše budoucí teleskopy nebo jaké rovnice opravdu popisují svět. Neumíme obecně vyřešit rovnice, které už máme, a někdy ani nevíme, co znamenají. Nevíme, jestli ona nádherná teorie, na které pracujeme, je správná. Nevíme, co bylo před velkým třeskem, jak přesně funguje bouře nebo bakterie nebo naše oko nebo buňky v našem vlastním těle, nevíme, co jsou naše myšlenkové pochody. Vědec je někdo, kdo žije svůj život s vědomím vlastní hluboké nevědomosti, je v přímém kontaktu s bezpočtem vlastních omezení, s mezemi svého chápání.

Jestliže si ale nejsme ničím jisti, jak se můžeme spolehnout na co. co nám věda říká? Odpověď je prostá, Věda není spolehlivá proto, že poskytuje jistoty. Je spolehlivá proto, že nám dává ty nejlepší odpovědi, které dnes máme. Věda je maximum toho, co víme o problémech jimž čelíme. Právě její otevřenost, fakt, že neustále zpochybňuje naše současné poznání, nám zaručuje, že její odpovědi jsou ty nejlepší, jaké dnes existují. Naleznete-li lepší odpovědi, pak se vědou stanou tyto lepší odpovědi.
 

Knížka se zaměřuje na podstatu gravitace. Vysvětluje autorovu upřednostňovanou hypotézu, že prostor má kvantový charakter, že existuje něco jako minimální jednotka prostoru, která se už dál nedá rozdělit a že podobně funguje i gravitace, a že prostor, gravitace, čas a vlastně vše, co vnímáme jako hmotu a energii je projevem jednoho pole.

PONDĚLÍ ZAČÍNÁ V SOBOTU

 

Měl jsem tedy co do činění s takzvaným kouzelným, nerozměnitelným pětníkem, variantou známého pohádkového platidla, a mohl jsem zblízka sledovat proces jeho fungování. Samotný fakt nerozměnitelnosti mě, abych pravdu řekl, příliš nezaujal. Mou představivost zjitřila především samotná možnost mimoprostorového přenosu hmotného tělesa. Bylo mi naprosto jasné, že tajemný přesun pětníku od prodavače ke kupujícímu není ničím jiným než ojedinělým případem slovutné teleportace, milovníkům vědecké fantastiky rovněž dobře známé pod různými pseudonymy - hyperpřesun, repagulární skok, Tarantogův fenomén... Obzory, které se tímto otevíraly, byly fenomenální.

Přečteno. Čekal jsem trošku více, nebo možná něco trošku jiného, ale vlastně jsem se docela dobře bavil a přelouskal to poměrně rychle. Určitě to není kombinace Harryho Potera a Teorie velkého třesku. Tohle srovnání kulhá na obě nohy. Občas se tu kouzlí a dějou se nadpřirozené věci v kulisách městečka sovětsky realistického, což vede ke směšným situacím, řekl bych skoro až k absurdním fraškám. Mně nabíhal úplně jiný kus, Mistr a Markétka.

neděle 17. září 2023

TĚŽKÁ PLANETA

1. Víte něco o kanálech na Marsu? Kdo první se domníval, že je vidí?

2. Jakou část zemské kůry představuje křemík? Které důležité přírodní materiály mají jako součást křemík? Jaký technický význam čistý křemík má? 

3. Pokusy Dicka Jarvise dorozumět se s Ťuílem připomínají dnešní pokusy sdělit možným inteligentním obyvatelům jiných planetárních soustav, že tu jsme. Jakým způsobem byste využili rádia k dorozumění s mimozemšťany, kteří neznají náš jazyk a nic o nás nevědí, vy? Jak byste popsali vzhled Člověka? 

4. Vyhledejte nejčerstvější poznatky o povrchu Marsu, o jeho atmosféře a srovnejte je s podmínkami, které popisuje Weinbaum. 

5. Weinbaumovo tvrzení, že Merkur není z Marsu viditelný pouhým okem, správné? Jak asi vypadá z Marsu Země? A co náš Měsíc?

6. Vypočítejte jaký, tlak je asi na povrchu Jupitera. Jaká by pod tímto tlakem byla hustota vzduchu? 

7. Autor tvrdí, že Těžká planeta je součástí systému s pěti oběžnicemi, což ví i její obyvatel. Z toho vyplývá, že tvorové, kteří na planetě žijí musí mít tušení o astronomii. Ale co myslíte - co mohou obyvatelé Jupitera (samozřejmé jen hypotetičtí znát z astronomie? Co by mohli zahlédnout skrz tamní atmosféru? Jakými metodami se dají získávat poznatky, o vesmíru, když není možné přímé pozorování optickými přístroji? 

8. Venuše je velice neobvyklá planeta. Přitažlivost na jejím povrchu je asi o pětinu nižší než na Zemi, tlak atmosféry je však padesátkrát vyšší. Co víme podmínkách na povrchu Venuše?


9.  V geometrii v rovině (dvojrozměrná geometrie) má přímka rovnici ax + by + c = 0. V geometrii v prostoru (trojrozměrná geometrie) má obdobný útvar — rovina — rovnici ax + by + cz + d = 0. Jakou rovnici bude mít odpovídající útvar — „nadrovina" — ve čtyřrozměrném prostoru? 

10. Sestrojte si podle obr. 1 trojrozměrný model teseraktu a porovnejte ho s dvojrozměrným zobrazením krychle. Jsou si jejich zkreslení podobná? Najdete v teseraktu osm krychlí (šest z nich zkreslených)? 

11. Teserakt můžeme rovněž nazývat hyperkrychle. Co je potom hyperprostor? Je možné, aby existovaly hyperčtyřstěny, hyperelipsoidy atd.? 

12. Co myslíte, že představuje nerozměrná geometrie? 

13. Heinlein říká, že jedním ze čtvrtých rozměrů je čas. V jakém smyslu je čas čtvrtým rozměrem? Je pravda, že v našem světě existují jen trojrozměrné předměty? Co je to „momentální" krychle? Jak ji zjistíme? Jak by se její účinky projevovaly v okolí? Dá se o něčem, co nelze nijak zjistit a co se ani neprojevuje účinky na okolí, tvrdit, že to existuje? 

16. Je-li čas čtvrtým rozměrem, jak se liší od tří ostatních? Jaké jsou jednotky měření času ve srovnání s jednotkami, ostatních tří rozměrů? Jak se liší cestování časem od cestování ostatními třemi rozměry? Může-li předmět rotovat ve třech rozměrech, přičemž se např. délka mění na šířku atp., je možné, že by rotoval časem, přičemž by se jeho délka protáhla do budoucnosti? 

17. V Einsteinově teorii relativity je časoprostor" důležitým pojmem, Co je to? 

18. Hmota má tři (někdy se uvádějí také čtyři) skupenské stavy. Vyjmenujte je a podejte jejich charakteristiku! 

 19. Kron měří čas podle slunečních otáček. Jak rychle se Slunce otáčí kolem své osy? Otáčí se na celém povrchu rovnoměrně jako třeba Země?

20. Co je Ďáblova rokle v Arizoně? Vysvětlete podobnost tohoto útvaru s měsíčními krátery! 

21. Clement hovoří o neutroniu v jádrech hvězd, hmotě tvořené natěsnanými neutrony. Co jsou to neutrony? Jak a za jakých podmínek se mohou spojovat, aby vytvořily neutronium? 

22. Jaký je běžný průměr atomu a neutronu? Jaký je objem atomu ve srovnání s objemem neutronu? Kdyby se všechna hmota Slunce přeměnila v neutronium, jaký by mělo Slunce průměr? 

23. Clement se zmiňuje o dvou malých hvězdách těsně vedle sebe, které se vzájemně obíhají a navíc obíhají i samotný Sírius. Sírius má skutečně menšího průvodce, který byl objeven dříve než byl spatřen. Jak k tomu mohlo dojít?

24. Clement udává vzdálenosti v násobcích slunečního průměru. Je to výhodnější, než kdyby je udával v kilometrech? Proč? 

25. Topologie je jedním z odvětví matematiky. Jaká další odvětví znáte? Víte, čím se zabývají? 

26. Jak vznikl název Harvardské univerzity? Znáte jiné slavné světové univerzity? Jak stará je Karlova univerzita v Praze? Jsou v Evropě ještě starší univerzity? 

27. Které jsou tři nejdůležitější složky lidské potravy? Která z nich je nejvíc nedostatková, zvláště v rozvojových zemích?

28. Kolik očí mají živočichové z různých skupin? Jakou výhodu mají dvě oči, které mají velkou většinou obratlovci? U kterých živočichů oči zakrňuji? 

29. Co je symbióza a co parazitismus? 

30. Myslíte, že lze i na Zemi objevit neznámé a výjimečné živočichy? Vždyť když byl objeven v Austrálii ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus), bylo obtížné přesvědčit evropské přírodovědce, že nejde o vtip. Víte ještě o nějakých jiných živočiších, které musí Člověk nejdříve spatřit, aby byl ochoten uvěřit, že existuji? A kdybyste znali všechny živočišné druhy na Zemi kromě druhu Homo sapiens myslíte, že byste dokázali předpokládat jeho existenci? 


31. Rostlinný život je v moři asi čtyřikrát hojnější než na souši. Naše současné zdroje potravin pocházejí především ze suchozemské vegetace a živočichů. Kdyby tedy člověk dokázal vytěžit z moře tolik co získá na pevnině, zdroje potravin by se mohly zpětinásobit Zároveň se však každých čtyřicet sedm let zdvojnásobuje počet obyvatel naší planety. Jak dlouho bude při současném vývoji populace trvat, než nás bude pětkrát víc? Je podle vás Clarkův optimismus oprávněný? Za jakých podmínek by byl reálný? 

32. Biology dnes velmi zajímají delfíni - a zkuste si najít nějakou z knížek, které o těchto mořských savcích vyšly. A až si některou přečtete, pokuste se odpovědět i na tuto otázku: Jsou-li delfíni (mimochodem, jak se liší od jiných mořských savců jako jsou ploutvonožci, ochechule a velryby?) velmi inteligentní, proč nevyvinuli nějakou civilizaci? 

33. Co by mohlo potkat velryby, kdyby lidé začali ve velkém těžit a zpracovávat mořské korýše a plankton? 

34. Proč pojmenoval Clarke plovoucí základnu ve své povídce právě Hermann Melville? 

35 Většina teorií zemského magnetického pole předpokládá přítomnost železa ve středu Země. Domníváte se, že i Měsíc má železné jádro?

36. Jak funguje chlorid vápenatý ve skafandru? 

37. Vyhledejte si zprávy o přistání na Měsíci a podívejte se, co se v nich říká o měsíčním prachu.

38. Jaké je jiné označení kobalaminu, jakou má účinnost a složení? 

39. Jak se projevuje přidávání některých antibiotik do potravy domácích zvířat?

40. Chlorozlatitanový ion se skládá z iontu trojmocného zlata (Au3+) na nějž jsou navázány Čtyři ionty chlóru (Cl). Takové sloučenině se říká koordinační čili komplex. Znáte jiné koordinační sloučeniny? Některé z nich jsou pro děje v organismech velmi významné. 

41. Základní jednotkou množství látky je jeden mol. Pokuste se ho definovat. Poznámka: Aurem je obdobou slova hem, což je součást krevního barviva hemoglobinu. Červený hem je koordinační sloučenina porfyrinu, o kterém se mluví v povídce, a iontu trojmocného železa.

42. Je myslitelné, že se vykopávky v údolí Indu provádějí prastarým způsobem se zástupy nosičů hlíny, když je pro autora zároveň doprava buldozerů na Mars samozřejmostí? A proč? 

43. Kdo rozluštil písmo Chetitů? 

44. Co je to rosettská deska? 

45. Co víte o Pompejích? Proč je toto starořímské město tak dobře zachováno?

46. Jak se staví odborníci z úřadů pro patenty a vynálezy k pokusům o perpetuum mobile? Všechny z nich, což je charakteristickým znakem, porušují buď první nebo druhou termodynamickou větu. Proč?

47. Oceán je nositelem značného množství tepla - dokonce i jeho polární oblasti. Proč však musí námořní loď spalovat palivo? Proč není možné využít oceánského tepla? 

48. Když uvažujete o první termodynamické větě, jisté vás napadne otázka, odkud se bere obrovské množství energie vyzařované Sluncem i ostatními hvězdami. Zkuste to vysvětlit.

49. Znáte nějaká slavná "perpetuum mobile" minulosti? Co bylo v jednotlivých případech obyčejně tím nepřekonatelným háčkem? A co myslíte nešlo někdy také o předem zamýšlený podvod? 

50. Termodynamické věty vycházejí z obecné zkušenosti vědců. Nikdy neviděli, že by některá z těchto vět byla porušena. Vědci však pozorují jen určitou část vesmíru a tudíž i jen určité prostředí. Co ale vnější vesmír, vzdálený od nás miliardy let, co nitro Slunce? Můžeme si být zcela jisti, že tytéž zákony platí všude a za všech podmínek?

51. Které elementární částice znáte?

52. Co to je pulsar?

53. Kdyby se Slunce skutečně smrštilo a stalo neutronovou hvězdou,
aniž by přitom něco ztratilo ze své hmoty, ovlivnilo by to jeho přitažlivé
působení na Zemi?

54. Co je příčinou přílivu a odlivu? Jak to, že Měsíc působí na tyto
jevy výrazněji než Slunce, ačkoli na samotnou Zemi působí přitažlivost
Slunce mnohem výrazněji než přitažlivost Měsice?





 

KDO ZAVRAŘDIL ÚČASTNÍKY DJATLOVOVY EXPEDICE?

ČLENOVÉ VÝPRAVY

Skupinu tvořilo pět studentů Uralského polytechnického institutu (UPI) ve Sverdlovsku, tři čerstvě diplomovaní inženýři a jeden lyžařský instruktor. Desátý člen výpravy se ze skupiny v průběhu cesty odpojil a vrátil se zpět.

Igor Alexejevič Djatlov

23 let (narozen 13. ledna 1936)
Energický vůdce a hlavní organizátor expedice. Přemýšlivý a aktivní student 5. ročníku Fakulty radiotechniky UPI. Už ve 2. ročníku školy sám navrhl a zkonstruoval rádio, které vzal s sebou na jednu z předchozích turistických výprav. Vynalezl i originální závěsná cestovní kamna určená k vytápění stanu. S turistikou a pohybem v zimní divočině měl dlouholeté zkušenosti. Výpravu do oblasti Severního Uralu organizoval společné se Zinajdou Kolmogorovovou, do které byl údajně zamilovaný (zřejmě šlo ale jen o platonický vztah). V kapse Igorovy bundy vyšetřovatelé našli právě Zinajdinu fotografii.

Našli je v zimě, oblečené pouze do spodního prádla, rozeseté ve sněhu daleko od tábora. Ohořelé, zohavené. S rozmačkanými hrudníky, bez očí, bez jazyka... Jejich oděvy byly radioaktivní, ve fotoaparátu měli snímek postavy připomínající sněžného muže. Jak zemřelo devět vysokoškoláků, kteří chtěli přenocovat pod uralskou Mrtvou horou? Zabila je lavina? Silný výboj elektrického proudu? Kulový blesk? Plazmoid? Nově vyvíjená zbraň? Vojáci? Opilí ruští papaláši? Domorodí Mansijové? Chantové? Trestanci z gulagu? UFO? Sněžný muž? Zabili se navzájem?

Těžko soudit, každopádně se stalo populárním říkat, že už je jasné, jak se to stalo, jenom se to vždycky špatně dokazuje.