Když skončil, položil své velké ruce okolo misky, zhluboka se nadechl a do prázdné místnosti pronesl: "Žádné peníze." Měl velmi hluboký hlas. Zpoza něj se ozvala znavená odpověď: "Vím, vím." Podíval se přes rameno:"No tak pokračujte. Křičte. Stěžujte si. Nadávejte mi. Nic vám neudělám. Ta rýže byla dobrá."V malém obchodě nastalo ticho a pak hlas za ním pouze řekl:"Zbabělče."
Stůle se převrátil. Miska a haši odletěly někam do kouta.
Mladý muž stál s taseným dlouhým mečem a vztekem v očích. Obchodník nijak nereagoval. Zdálo se, že se s tímto okamžikem smířil již dávno. Zeptal se: "Jíst, aniž by ses předem zeptal je způsob zbabělců, ne?" Usmál se: "Bál ses, že bych tě odmítl?"
Meč prolétl jako rozmazaná šmouha vzduchem. Dva z obchodníkových prstů spadly na zem. A ten jakoby bez citu řekl: "Doufali jsme, že budeš jiný. Náš zvěd na cestě si tím byl jist. Z této blízkosti je však obtížné vidět to, co on viděl na dálku. Chtěli jsme si koupit ochranu..." krev začala rychle kapat, on se však neustále usmíval: "Ano, ochranu před někým, jako jsi ty." Tesklivě pohlédl na ty ubohé věci na podlaze: "Ale dva prsty z deseti je malá cena za vyhnutí se tak velké chybě."
Mladý barbar zavrčel: "Tak zvedněme cenu." Když se šmouha zastavila, na zem měkce dopadla obchodníkova ruka.
Útlá knížka. S rozmlženou východní filozofií.
