Novinky v knihkupectví Kosmas

Zobrazují se příspěvky se štítkemStanislav Kostka Neumann. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStanislav Kostka Neumann. Zobrazit všechny příspěvky

středa 6. července 2005

Kniha lesů, vod a strání

STESK NA KONCI LÉTA

Je blankyt hluboký a oblaka jsou nízko
jak lodí pokojné a bílé plachtoví;
vzsuch zvolna zhasíná, je večer zcela blízko,
na stráních poslední den zmírá srpnový.

Klid hledá babočka a rozbitá má křídla
- i cesta za květy a sluncem poraní -;
předtucha žlutí jest už v zeleni, jež stydla,
se šerem vystoupí mlh smutné dýmání.

Pojď, svatý večere, a obejmi mě rychle,
přitiskni k zeleni těch zchladlých polštářů,
je naše údolí zas opojné a ztichlé,
neb rázem uprchl dav tučných kramářů.

Pojď, svatý večere, a obejmi mě chladem,
mé srdce chvěje se a těká zmučeno
a divně zmateno - zda sytostí či hladem? -
chce sladkou moudrostí být uspokojeno.

Já, zdá se, člověku jsem příliš důvěřoval.
Teď vzpíná za Městem své ruce bláhové:
jsem příliš chudý pes, bych život ozlacoval,
jsem příliš lidský rek pro snění nachové...

Jen země nádhera, jež zákon dvůj má v sobě
a žádnou iluzí se nedá poplésti,
mě ňadra nabízí v jich proměnlivé zdobě:
s ní možno smuten být, nemožno nekvésti.