Novinky v knihkupectví Kosmas

Zobrazují se příspěvky se štítkemFriedrich Dürrenmatt. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFriedrich Dürrenmatt. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 18. ledna 2009

PENZISTA

Feller si nožem pečlivě ukrojil ze šišky chleba pořádný krajíc, přinesl sýr, stejně pečlivě odkrojil kus i z něj a nůž zase zavřel.
"Co ode mě chcete?" zeptal se potom.
Komisař upíjel kávu říznutou třešňovicí stejně rozvážně, jako Feller krájel chléb a sýr. "Fellere," řekl, "od zítřka jsem v penzi a jako penzista musím mít nějaký koníček. A mým koníčkem je navštěvovat nevyřízené případy."
Feller nůž zase otevřel.
"Chcete vyřizovat svoje nevyřízený případy?" zeptal se klidně. "Do toho bych se nepouštěl." Komisař k němu natáhl prázdný hrnek. "Navštěvovat, ne vyřizovat," pronesl. "Jsem jenom zvědavý, jak se jim daří."
"Člověk nikdy pořádně neví, co vlastně chcete," reagoval Feller, nalil komisařovi kávu, přilil z láhve od chianti třešňovici a zase vzal do ruky nůž. "Jste divnej chlápek a divně mluvíte," prohlásil a ukrojil pro oba další porci sýra. "Navštěvovat svoje nevyřízený případy! Já nejsem žádnej váš nevyřízenej případ. Nevím, co ode mě chcete."
"Udělat s tebou vloupačku," odpověděl komisař.

Já tomu prostě nemůžu uvěřit, ještě jsem nenapsal ani jeden záznam ke knížkám Friedricha Dürrenmatta?! Zrovna jsem chtěl psát, že záznam jednoho oblíbence následuje další...

Dürrenmatt je klasik. Jeho "Soudce a jeho kat" a "Podezření" mají nádhernou atmosféru starých filmových detektivek. Nechci Vás navádět, ale představoval jsem si, ani nevím proč, v roli Bärlacha zamračenýho Jeana Gabina. Soudce sice zfilmován byl, ale neviděl jsem ho a Gabin tam nehrál :o). Pokud ten film někdo máte, dejte mi vědět, prosím! A tohle si taky budu muste pořídit. Poslechněte si v ukázce chraplák Rudolfa Hrušínského st.! Ale já tu píšu o úplně něčem jiném, než bych měl. A navíc v čase, kdy bych měl spát. U některých Dürrenmattových děl jsem se už ztrácel v absurdních symbolech a tohle nedokončené torzo "Penzista" mi připadá skoro jako návrat k pevnému postoji s nohama na zemi se sarkastickým absurdním rozhledem, jaký mají "Návštěva staré dámy", "Fyzikové", "Soudce a jeho kat" a život sám. Asi z toho důvodu mi "možný konec" Urse Widmera nepřipadá jako to pravé.