Novinky v knihkupectví Kosmas

čtvrtek 3. srpna 2023

PŘÍPAD SESTRA SMRT

Chronologický sled událostí

22. srpna 2014 - V souvislosti s úmrtím pacientky obvinila policie z vraždy tehdy již bývalou zdravotní sestru Věru Mráčkovou, která byla vzata do vazby. V tisku se posléze objevila spekulace, že šlo o eutanazii. Nemocnice nepotvrdila podezření na víc případů.
23. srpna 2014 - Vedení nemocnice oznámilo, že zpřísnilo vnitřní předpisy týkající se kontrol zdravotní dokumentace a nakládání s vybranými léky.
25. srpna 2014 - Státní zástupce řekl, že policie prošetřuje dalších 11 případů úmrtí v nemocnici.
16. září 2014 - Vedení nemocnice oznámilo, že podá trestní oznámení na lékaře Ptáčka pro nadržování a neoznámení trestného činu. Lékař údajně manipuloval s důkazy a znehodnotil je. Ptáček jakékoli pochybení odmítl.
29. září 2014 - Mráčková byla propuštěna z vazby.
26. listopadu 2014 - Policie obvinila Mráčkovou z vražd dalších pěti pacientů. Soud ji poté poslal opět do vazby.
13. března 2015 - Policie ukončila vyšetřování a podala návrh na obžalobu Mráčkové, která podle policie zabíjela draslíkem.
3. dubna 2015 - Státní zástupce obžaloval Mráčkovou z vraždy šesti pacientů. Podle obžaloby zabíjela, aby si ulehčila práci.
22. června 2015 - Ústecký krajský soud začal projednávat kauzu, Mráčková vinu odmítla.
5. a 6.října 2015 - Soud rozhodl, že Mráčková zůstane ve vazbě. Ústecký krajský soud ji na konci července z vazby propustil, proti usnesení ale podal stížnost státní zástupce.
19. listopadu 2015 - Ústecký krajský soud opět propustil Mráčkovou z vazby. Poté, co Vrchní soud v Praze zamítl stížnost státního zástupce, byla 21. prosince propuštěna.
21. ledna 2016 - Soud zprostil Mráčkovou obžaloby z vražd pacientů. Podle soudu nebylo prokázáno, že se skutky staly.
duben 2016 - Ústecký krajský soud zahájil správní řízení se znalci, na základě jejichž posudku byla Mráčková obžalována z vraždy. Znalec Rudolf Pácha jako hlavní autor uvedl, že smrt pacientů mohla být způsobena prudkým nárůstem množství draslíku v krvi. Závěry, že Mráčková zabíjela draslíkem, odmítl v soudním řízení znalec obhajoby i revizní posudek. Sankce hrozí i znalci Karlu Zahradníkovi, který Páchovi pomáhal.
26. července 2016 - Pražský vrchní soud zamítl odvolání státního zastupitelství. Zproštění viny Věry Mráčkové nabylo právní moci.
16. ledna 2017 - Podle iDnes.cz Mráčková, která strávila 14 měsíců ve vazbě, žádá odškodnění ve výši čtyř milionů korun. Návrh na odškodnění dostalo ministerstvo spravedlnosti. Za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění požaduje dva miliony korun, 650.000 korun za vazbu a zbytek za ušlou nemocenskou, na náklady soudního řízení, ochranu osobnosti a proplacení penále, které dostala za nesplacení úvěrů.
únor 2017 - Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl rozhodl o tom, že Pácha a Zahradník byli vyškrtnuti ze seznamu znalců. Jejich posudek, že Mráčková vraždila draslíkem, vyvrátili další znalci.

Tak to je v rychlosti celá kauza. Vznikla na to téma i filmová minisérie s charizmatickou Klárou Melíškovou v hlavní roli. Kniha je méně expresivní, ale o to více Vámi pohne její věcná podstata. Určitě patří k těm nezapomenutelným.

pátek 28. července 2023

OCELOVÉ JESKYNĚ



Kapitola 1

Rozhovor s komisařem

          Když Lije Baley došel ke svému stolu, uvědomil si, že se R. Sammy na něj divá pln očekávání.
          Klidné rysy obličeje mu ztvrdly. „Co chcete?“
          „Šéf chce s vámi mluvit, Lije. Ihned. Jakmile se objevíte.“
          „Dobrá.“
          R. Sammy se nehnul z místa.
          Baley řekl: „Můžete jít!“
          R. Sammy se otočil na podpatku a odešel po své práci. Baley si podrážděně pomyslel, proč tu práci nemůže dělat člověk. Chvíli prohlížel obsah tabákového váčku a v duchu počítal. Při dvou dýmkách denně by to mohl vydržet do příštího přídělu. Pak opustil své ohrazené místo (před dvěma lety tento kout, ohrazený zábradlím, přímo nenáviděl) a přešel celou místnost. Simpson zvedl hlavu od svého registrátoru, když šel Baley kolem něho.
          „Šéf chce s tebou mluvit, Lije.“
          „Vím. Už mi to řekl R. Sammy.“
          Páska, hustě pokrytá kódovanými znaky, se nepřetržitě odvíjela z nitra registrátoru, jak tento nevelký přístroj prohledával a rozbíral svou paměť, aby získal žádanou informaci, obsaženou v drobných chvějivých vzorcích na lesklé hladině rtuti.
 
Páska hustě pokrytá kódovanými znaky... Kdo dneska pamatuje počítače s papírovou děrnou páskou? V tom se Asimov netrefil. Zatímco k robotům, kteří v Asimovových knihách ožívají, máme nejspíš ještě hodně daleko, tyhle technické podružnosti jsme už desetkrát překonali, i když některé technologie nečekaně nabírají druhý dech. Tak třeba magnetické pásky, magneťáky, kazeťáky sice dávno zmizely z našich obýváků, ale stále jsou využívané tam, kde je potřeba ukládat archiv a zálohu velkých dat. Když to shrnu, Asimov je geniální tím, jak nám otevírá prožitky v technologiích, které ještě nemáme a asi dlouho mít nebudeme, jestli vůbec někdy, ale nedokázal odhadnout přežití nebo alternativu tehdy nejmodernějších vymožeností.

POKLADY SVĚTA

Pro toho, kdo má kousek mandragory, nebo dokonce mandragoru celou, je nález skříňky s klenoty nebo truhly plné dukátů prostě dětská hračka. Máme samozřejmě na mysli mandragoru kouzelnou. Terapeutické vlastnosti mandragory lékařské jsou sice všeobecně známy, ale jinak tato prostá lilkovitá rostlina nikdy nezpůsobila žádný zázrak, ani když na sebe vzala lidskou podobu.

Zato kouzelná mandragora tuto podobu má — má obličej, nohy, ruce, paže a dokonce i pohlaví. Tyto antropomorfní mandragory rostou v severní Africe, na Sicílii a na Sardinii, ale zasvěcenci je sbírají výhradně pod šibenicí, kde mají vyrůstat z krve nebo séra oběšencova. Později se duše nebožtíkova může vtělit do kořene mandragory a obdařit ji skutečným životem. Získání mandragory je samozřejmě velice složité a je nutné postupovat podle přesných a přísných pravidel.

Především je třeba kořen co možná nejvíce obnažit, aniž se ho člověk dotkne (pod trestem smrti !), tak aby se dal zcela bez námahy vytáhnout. Potom se kolem něho utáhne smyčka a druhý konec provazu se přiváže k obojku psa. Stačí psa švihnout, ten se dá na útěk, a tak vytáhne ze země rostlinu, která se pak sebere a zabalí do kusu rubáše z nějakého nebožtíka. Pes se tak stane nevinnou obětí „sběru“, protože zahyne místo kouzelníka.

Tato mandragora vypadá jako malý človíček, jehož se sluší dobře živit a prokazovat mu ty největší pocty. Má se uložit do skleněné nádoby, která se v noci vystaví měsíčním paprskům, a vedle něho se mají nachystat různé pamlsky. Takto chovaná bytůstka časem povyroste, nejvýše do velikosti jedné stopy.

Pokud bude majitel a pán mandragory zachovávat tato pravidla, má zajištěné štěstí v lásce i všem podnikání. Chce-li hledat poklad, má rostlinnou bytůstku vzít s sebou a kolem předpokládané skrýše vyrýt nebo křídou nakreslit velký magický kruh. Hledat se má za bezvětrné noci, když je luna v úplňku nebo v první čtvrti. Mandragora se dá do pohybu a zavede svého pána přesně tam, kde je poklad ukryt.

Takový byl tedy způsob hledání pokladů v dobách tmářství, ještě ne tak docela minulých, neboť zaříkávání, proutkařství, černá magie a používání mandragory mají pořád ještě dost vášnivých stoupenců, ochotných v zájmu závratného příštího bohatství obětovat i značný obnos ze své kapsy.

Moderní hledači však dávají přednost vědečtějším postupům. Rozmach podmořského rybolovu pochopitelně musel ovlivnit i hledání podmořských a nepřímo i suchozemských pokladů, protože empirické metody nahradil vědeckými postupy, využívajícími magnetických a elektronických přístrojů a také skafandrů.

Poklade můj nejdražší, jsem tak rád, že tě mám. Je dobře, že to zatím asi jenom sotva tušíš.