Úplně schvácený zůstal stát na zápraží své chalupy. Nemohl popadnout dech. Pak se podíval na dveře a ztuhl hrůzou. Dveře byly dokořán a někdo v nich stál. A ten někdo byl stoprocentně mrtvý. Stál čelem do světnice a ze zad mezi lopatkami mu trčel zakrvácený kůl, který ho zasáhl do hrudi a projel tělem skrz naskrz. (pozn. dveře byly opatřeny smrtícím mechanizmem proti zlodějům, tak že proti vetřelci se vymrštil kůl přitesaný do špičky. -VP-)S úlevou zjistil, že to není Julie. Byl to nějaký muž, asi třicetiletý. Jeho obličej mu nic neříkal. Doslova.
Pak se za ním ozval neznámý hlas: "Pan vynálezce už je doma." Znělo to naštvaně.
Otočil se za hlasem a na zlomek vteřiny spatřil další dva asi třicetileté muže. Zloději, uvědomil si, konečně. Vzápětí ho omráčil úder pěstí...
Krvavá, krvavá, krvavá knížka. Krvavá na způsob ala Tarantino, místy i vtipnější. Nevím, nakolik od Tarantina Péťa opisoval, možná kdyby ho Quentin nepředběhl s Pulp Fiction tak... Ale kašlem na originalitu, je tu čerstvá a lákavá flákota, tak hurá na ni. Nejdřív jsem se trošku lekl té brutality, ale pak jsem to celkem s chutí zhltnul. Jasně, porovnávat to třeba se Jménem Růže nebo Sofiinem Světem je docela nesmysl, ovšem když brak tak ať stojí za to. Sakra to zas píšu chvalozpěv. Mezi deset nej by se asi tahle knížka nevešla, ale do dvacítky bych to tipnul s klidem :o) Tak čtyři slova závěrem: komiksově krvavá, česká oddechovka. Jo a ještě jedna věta přece jenom, tři ze tří krásných a něžných kamarádek a kolegyň si tuto pochvalovalo. Pánové, já ženským opravdu nerozumím. Co Vy?
