Tak tohle se mi stalo -Při mé svatbě.
Měl jsem si vzít hezké děvče ze sousedství. Znal jsem je už léta a zdálo se nám, že všechno vyjde -
Taky proč by nemělo vyjít -
Žijeme přece na planetě Merkuru XXXVI.
A u nás už dávno neplatí, že by se nemohli vzít ti, co se mají rádi.
Naopak.
Všechny překážky, které dříve stály v cestě těm, kdo se měli rádi, byly v naší části vesmíru, odbourány.
Dokonce se sňatky u nás uzavírají neuvěřitelně snadno.
Stačí jenom si dojít na takzvaný Úřad veřejně milostných vztahů -
Je to vysoká budova za metropolí -
A v ní je pohromadě všechno, co je potřeba jak k uzavření sňatku, tak i k jeho rozloučení, k okamžitému uzavření i k okamžitému rozloučení.
neoddávají ani nerozvádějí lidé jak za starých dob.
Všechno kyberneti.
Kdo chce být oddán, hodí do přístroje svou kartu a za pár vteřin mu stroj na kartě potvrdí, že majitel osobní karty je ženatý nebo majitelka vdaná.
A když se chcete rozvést -
Zajdete zase do Úřadu veřejně milostných vztahů a svoji kartu hodíte do jiného přístroje - A už vám na ní stroj vyznačí rozvod.
Řeklo by se, že toho budou lidé nesmírně využívat,
ale sňatky i rozvody se na naší hvězdě naopak uzavírají daleko pozorněji.
Snad lidem vadí, že o nich rozhoduje kybernet a nechtějí mu dávat příležitost k zásahům do svého života —
Nebo zmoudřeli.
Myslel jsem si, že všechno s mou svatbou proběhne ideálně -
Moje snoubenka si pořídila krásné svatební šaty. Šedivé, upjaté, plisované. U pasu měla bílou květinu – A vydali jsme se na svatbu -Hodili jsme karty do přístroje.
Snoubenka vypadala báječně ve svých dlouhých šatech a se svatební kyticí v náručí - až jsem litoval, že svatba trvá jen pár vteřin a že se na ni nezvou hosté jako za starých,
prastarých, ještě dost necivilizovaných časů.
Kolik lidí se mohlo dívat, jakou mám krásnou nevěstu -
Dívám se na snoubenku —
Ona na mne -
Civilizace jistě usnadňuje život, myslím si, ale bere z něj poezii - nasloucháme šumění, jaké se stereotypně líbezně vine ze svatebníto reproduktoru —
Snoubenka poplakává —
Pak mě vezme za ruku a tiskne mi ji —
Vůbec by mé -
Vůbec by mé nenapadlo, že se může stát, co se stalo, vůbec ne.
Přístroj zarachtá a vyhodí nám dvě karty, jí jednu, mně jednu a - já se na svou kartu jen zběžně podívám —
Člověk si už prostě navykl důvěřovat kybernetům víc než sobě.
Podívám se a -
A dám se do smíchu -„Co se směješ," Snoubenka ke mně obrátí plaše uslzené oči —
Dívám se na její svatební slzy - a směju se víc a víc —
Ukážu jí kartu.
Byl jste oddán s -
V rubrice, kde mělo být jméno ženy, stojí ne jméno snoubenky, ale - slovo ŽIDLE. Snoubenka pozvedne svou kartu a začte se do ní, jí stroj nevyplnil nic - ani že je oddána s židlí.
Díváme se na své karty -
Usmíváme se - pěkné rozpačitě, ale - usmíváme se —
Já už prostě mívám v důležitých okamžicích života pocit trapnosti - Je to můj životní
styl.
Zvykl jsem si na to.
Když jsem promoval, uklouzl jsem a porazil kybernetického Zřízence, ten porazil kybernetického profesora, ten kybernetického rektora -Pěkně popadali.
Jsou chytří, to ano, naše kybernetické univerzitní profesorstvo je nějak chytré, ale není dost staticky vyvážené -
Někdy stačí jen cvrnknout, a už profesor letí — Úřady do našich profesorů rády cvrnkají. Prostě - trapasy mám v jednom kuse.
Je to můj životní styl.
A tak jsem se ani teď moc nedivil.
Hned jsme se vydali do svatební kanceláře. Kyberneti -
Všude na naší hvězdě samí kyberneti - Pročišťují, píší, prodávají -
Hrají na lyry, tančí, prodávají teplé párky —
Proč by neměli být kyberneti i ve svatební kanceláři,
Kybernetka, která nás přijímala, byla vyzáblá a vysokánská, taková, řekl bych - Staropanenská —
Staropanenský stroj.
Nahlédne do našich karet a řekne, že všechno je v pořádku.
Pokud bych si mohl přečíst jen jednu povídku od Martina Petišky, chtěl bych, aby to byla tahle Židle ze sbírky Co mají vědět ženy, aby byly milovány. Není nic méně pravděpodobného a zároveň více výstižného, co by lépe popsalo absurdity úředního jednání. Každý jsme to někdy zažili. Nebývá v tom sice manželka - židle, ale i tak obyčejná věc, jako nahlášená změna doručovací adresy se může změnit v tragikomickou, leč fatální záležitost.
Žádné komentáře:
Okomentovat