Novinky v knihkupectví Kosmas

středa 9. srpna 2023

2010: DRUHÁ VESMÍRNÁ ODYSEA

PODĚKOVÁNÍ

Můj první dík musí samozřejmě patřit Stanleymu Kubrickovi. Už je to pěkné dávno, co mi psal a vyptával se, jestli bych neměl nějaké nápady na „příslovečně dobrý vědeckofantastický film".

Hned potom bych chtěl vyjádřit vděčnost svému příteli a agentu (tahle dvě slova neznamenají vždycky synonyma) Scottu Meredithovi za to, že si uvědomil, že v desetistránkové filmové synopsi, kterou jsem mu poslal jen jako intelektuální cvičení, se skrývají podstatně širší možnosti, a že jsem tím povinován příštím generacím etc. etc...

Další díky patří:

Seňoru Jorgovi Luizi Califovi z Rio de Janeira za dopis, který mne přiměl začít vážné přemýšlet o případném pokračování (poté co jsem léta tvrdil, že jakékoli je jasně nemožné).

Doktoru Bruci Murraýovi, bývalému řediteli Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, a doktoru Franku Jordanovi, rovněž z JPL, za to, že mi na počítači spočítali polohu Lagrangeova bodu I v soustavě Io-Jupiter. Může připadat zvláštní, že jsem před třiceti čtyřmi lety udělal úplně stejné výpočty pro kolineární Lagrangeovy body soustavy Země-Měsíc (Stabilní oběžné dráhy, Journal of the British Astronomical Association, prosinec 1947), jenže dnes jsem si už nevěřil, že bych dokázal vyřešit rovnice pátého stupně, dokonce ani s pomocí Hala Jr., mého věrného H/P 9100A.

New American Library, vlastníku copyrightu na 2001: Vesmírnou odyseu, za povolení použít text v 51. kapitole (37. kapitola v 2001: Vesmírné odysei), a také citáty ve 30. a 40. kapitole.

Generálu Porterovi, U. S. Army Corps of Engineers, že si ve svém nabitém rozvrhu našel čas, aby mě v roce 1969 provedl po EPCOTu. když to ještě nebylo nic víc než pár velikých děr do země.

Wendellu Solomonsovi za pomoc s ruštinou (a rusičtinou).

Jean-Michela Jarreovi, Vangelisovi a jedinečnému Johnu Williamsovi za inspiraci, kterou mi poskytovali, kdykoli byla zapotřebí. C. P. Cavafymu za čekání na barbary.

Zatímco jsem tuhle knížku psal, zjistil jsem, že ideu doplnění pohonných hmot na Europě analyzovala již odborná studie „Outer planet satellite return misssion using in situ propellant production", autoři Ash, Stancati, Niehoff a Cuda (Acta Astronautica VIII, 5-6 květen-červen 1981).

Myšlenka využití automaticky se exponenciálně množících systémů (von Neumannových strojů) pro mimozemskou těžbu rud byla seriózně rozpracována von Tiesenhausenem a Darbrem z Marshall Space Flight Center patřící k NASA (viz „Self-Replicating Systems" — NASA Technical Memorandum 78304). Jestli někdo pochybuje o schopnosti takového systému vypořádat se i s Jupiterem, odkazuji ho na tuto studii předvádějící, jak by samoreplikující se závod dokázal zkrátit dobu na vybudování slunečního kolektoru z 60 000 let na pouhých dvacet.

Úžasný nápad, že plynoví obři by mohli mít diamantové jádro, byl vážně předložený M. Rossem a F. Reem z Lawrence Livermore Laboratory, University of California, v případě Uranu a Neptunu. Mně se zdá, že všechno, co dokáží Uran s Neptunem, zvládne Jupiter ještě lépe.

De Beersovi akcionáři nechť tohle laskavě vezmou na vědomí.

Pokud stojíte o podrobnější líčení plynných forem života, jež by mohly existovat v atmosféře Jupitera, přečtěte si moji povídku „Setkání s medúzou" (česky ve výboru z Clarkových povídek Zpráva o třetí planetě, Práce 1982). Podobná stvoření překrásně na-maloval Adolf Schaller ve 2. kapitole knížky Carla Sagana Cosmos, nazvané „Jeden hlas v kosmické fuze". Jeho malby se objevily jak v knížce, tak i v televizním seriálu.
S fascinující myšlenkou, že na Europě by se mohl nacházet život, v oceánech pokrytých na povrchu ledem a udržovaných v kapalném skupenství slapovými silami Jupitera, stejnými, jež rozpalují Io, předstoupil jako první Richard C. Hoagland v časopisu Star and Sky („The Europa Enigma", leden 1980). Jeho dokonale promyšlenou koncepci přijala celá řada astronomů (zejména doktor Robert Jastrow z NASA, Institute of Space Studies), a může znamenat i jeden z hlavních důvodů pro vyslání projektové sondy Galileo.
A konečně:
Valeriji a Hectorovi za to, že zajišťovali životní podmínky, Chereně, že ukončovala každou kapitolu lepkavou pusou, Stevovi, že tu prostě byl.

Colombo, Srí Lanka červenec 1981- březen 1982

Tato knížka byla napsána na mikropočítači Archives III vybaveném WordStar softwarem a odeslána z Colomba do New Yorku na jedné pětipalcové disketě. Poslední korektury byly odvysílány přes pozemní stanici Padukka a stacionární družici Intelsat V nad Indickým oceánem.

A. C. Clarke je moje sentimentální vzpomínka na dětství. Konkrétně jde o seriál "Svět tajemných sil", který je velice dobře hodnocen i takovými "drsnými kritiky" jako je golfista z čsfd. Dokonce mám i stejně pojmenovanou knihu, ale ta se dnes dá koupit za pár korun, takže člověk má pocit, že tu sbírku záhad zanesl prach, jak šanony se spisy o podvůdcích na okresním soudu. Clarkovy sci-fi romány a povídky jsou z trošku jiné kategorie. V nich ho můžeme vidět jako trošku modernějšího Julese Verneho.

KOSMONAUT Z ĆECH

JMENUJU SE. JAKUB PROCHÁZKA. To je běžné jméno. Rodiče si pro mě přáli prostý život, život v dobrých vztazích s vlastí i se sousedy, život ve službách světu sjednocenému socialismem. Pak se s rachotem zřítila železná opona a do mé země vtrhl bubák, kterým nás dosud strašili, i se svou konzumní láskou a volnými trhy.

Než jsem se stal kosmonautem, bubák a jeho noví apoštolové se ptali, jestli si nechci změnit jméno na něco exotičtějšího. Západnějšího. Něco, co by se lépe hodilo pro hrdinu.

Odmítl jsem. Nechal jsem ho tak, jak bylo: obyčejné a prosté.

JARO ROKU 2018. Teplého dubnového odpoledne se oči českého národa upíraly z vrchu Petřína směrem k státem vlastněnému brambořišti, odkud startovala kosmická Jan Hus 1. Odpočet doprovázely tóny státní hymny, které mezi gotické věže vysílala Česká filharmonie. Nakonec dav zalapal po dechu, raketoplán nasál a zapálil kryogenní palivo a všech těch devět milionů kilogramů, plus minus osmdesát kilo jeho jediného lidského pasažéra, vystřelilo vzhůru.

Přečetl jsem před časem a vůbec si nepamatuju o čem to bylo.

čtvrtek 3. srpna 2023

PŘÍPAD SESTRA SMRT

Chronologický sled událostí

22. srpna 2014 - V souvislosti s úmrtím pacientky obvinila policie z vraždy tehdy již bývalou zdravotní sestru Věru Mráčkovou, která byla vzata do vazby. V tisku se posléze objevila spekulace, že šlo o eutanazii. Nemocnice nepotvrdila podezření na víc případů.
23. srpna 2014 - Vedení nemocnice oznámilo, že zpřísnilo vnitřní předpisy týkající se kontrol zdravotní dokumentace a nakládání s vybranými léky.
25. srpna 2014 - Státní zástupce řekl, že policie prošetřuje dalších 11 případů úmrtí v nemocnici.
16. září 2014 - Vedení nemocnice oznámilo, že podá trestní oznámení na lékaře Ptáčka pro nadržování a neoznámení trestného činu. Lékař údajně manipuloval s důkazy a znehodnotil je. Ptáček jakékoli pochybení odmítl.
29. září 2014 - Mráčková byla propuštěna z vazby.
26. listopadu 2014 - Policie obvinila Mráčkovou z vražd dalších pěti pacientů. Soud ji poté poslal opět do vazby.
13. března 2015 - Policie ukončila vyšetřování a podala návrh na obžalobu Mráčkové, která podle policie zabíjela draslíkem.
3. dubna 2015 - Státní zástupce obžaloval Mráčkovou z vraždy šesti pacientů. Podle obžaloby zabíjela, aby si ulehčila práci.
22. června 2015 - Ústecký krajský soud začal projednávat kauzu, Mráčková vinu odmítla.
5. a 6.října 2015 - Soud rozhodl, že Mráčková zůstane ve vazbě. Ústecký krajský soud ji na konci července z vazby propustil, proti usnesení ale podal stížnost státní zástupce.
19. listopadu 2015 - Ústecký krajský soud opět propustil Mráčkovou z vazby. Poté, co Vrchní soud v Praze zamítl stížnost státního zástupce, byla 21. prosince propuštěna.
21. ledna 2016 - Soud zprostil Mráčkovou obžaloby z vražd pacientů. Podle soudu nebylo prokázáno, že se skutky staly.
duben 2016 - Ústecký krajský soud zahájil správní řízení se znalci, na základě jejichž posudku byla Mráčková obžalována z vraždy. Znalec Rudolf Pácha jako hlavní autor uvedl, že smrt pacientů mohla být způsobena prudkým nárůstem množství draslíku v krvi. Závěry, že Mráčková zabíjela draslíkem, odmítl v soudním řízení znalec obhajoby i revizní posudek. Sankce hrozí i znalci Karlu Zahradníkovi, který Páchovi pomáhal.
26. července 2016 - Pražský vrchní soud zamítl odvolání státního zastupitelství. Zproštění viny Věry Mráčkové nabylo právní moci.
16. ledna 2017 - Podle iDnes.cz Mráčková, která strávila 14 měsíců ve vazbě, žádá odškodnění ve výši čtyř milionů korun. Návrh na odškodnění dostalo ministerstvo spravedlnosti. Za újmu na zdraví a ztížené společenské uplatnění požaduje dva miliony korun, 650.000 korun za vazbu a zbytek za ušlou nemocenskou, na náklady soudního řízení, ochranu osobnosti a proplacení penále, které dostala za nesplacení úvěrů.
únor 2017 - Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl rozhodl o tom, že Pácha a Zahradník byli vyškrtnuti ze seznamu znalců. Jejich posudek, že Mráčková vraždila draslíkem, vyvrátili další znalci.

Tak to je v rychlosti celá kauza. Vznikla na to téma i filmová minisérie s charizmatickou Klárou Melíškovou v hlavní roli. Kniha je méně expresivní, ale o to více Vámi pohne její věcná podstata. Určitě patří k těm nezapomenutelným.