Djerzinski kolem sebe nic podobného rozhodně nevytvořil. Atmosféra ve výzkumném středisku, které vedl, nebyla ničím méně a ničím více než atmosférou kancelářskou. Molekulární biologové, na hony vzdálení Rimbaudům mikroskopu, jak si je ráda představuje sentimentální veřejnost, jsou nejčastěji poctiví technici bez zvláštního nadání, kteří čtou Le Nouvel Obseruateur a sní o dovolené v Grónsku. Výzkum v molekulární biologii si nežádá tvořivost ani vynalézavost; ve skutečnosti jde víceméně o naprosto rutinní činnost, k níž stačí slušné druhořadé intelektuální schopnosti. Lidi dělají doktoráty a obhajují disertace, a zatím by k obsluze přístrojů stačily dva roky vysoké školy. "Když chcete mít představu o genetickém kódu," říkával rád Desplechin, vedoucí oddělení biologie Národního střediska vědeckého výzkumu CNRS, "chcete-li porozumět principu syntézy proteinů, tak tam se musíte snažit, to ano. Mimochodem si všimněte, že na to první kápnul Gamow, což je fyzik. Ale co se týče rozluštění DNA, pfff. .. Luštíme, luštíme. Uděláme jednu molekulu, pak druhou. Data vložíme do počítače, počítač vypočte subsekvence. Pošleme fax do Colorada: udělají gen B27, my zase C33. Kuchařina. Občas se dostaví nevýznamný pokrok v párování; většinou to stačí k tomu, aby vám dali nobelovku. Brnkačka; zábava."
Všechno se může proměnit v nudnou rutinu, malování obrazů, fotbal, sex i věda. Ovšem prezentovat to tak, že je to nuda samo o sobě, to mi připadá trošku mimo mísu. Říká se, že ten a onen rostlinný, bakteriální, dokonce lidský genom jsme přečetli. Moc se nemluví o tom, že to není úplně pravda. Něco málo kolem 1-2% z lidského genomu, které jsou tvořeny vysoce repetitivními sekvencemi nemáme dobře zmapovány. Dál, přečetli jsme zápis, ale často si s ním nevíme rady. Pořád ještě neznáme přesný počet lidských genů, ikdyž už se ke konečnému číslu svými odhady blížíme s přesností snad řádově ve stovkách. Opovrhovaná kuchařina z ukázky je ve skutečnosti stejně zodpovědná a přínosná jako iniciační nápady. Už nevíme, kdo "geniální" přesně vymyslel zmrzlinu, ale pokud ji někdo "nudný a bezvýznamný" během výroby, transportu nebo prodeje zmrší, krásně se z toho do několika hodin pose-eme. Chci vlastně říct starý známý: "Je vlastně jedno, jestli jsi pekař nebo lékař, hlavně, že svoji práci děláš poctivě a pořádně."
Podobně "cynická" a tak trošku tendenčně naivní je ta knížka celá. A končí jako úplný blábol.
Všechno se může proměnit v nudnou rutinu, malování obrazů, fotbal, sex i věda. Ovšem prezentovat to tak, že je to nuda samo o sobě, to mi připadá trošku mimo mísu. Říká se, že ten a onen rostlinný, bakteriální, dokonce lidský genom jsme přečetli. Moc se nemluví o tom, že to není úplně pravda. Něco málo kolem 1-2% z lidského genomu, které jsou tvořeny vysoce repetitivními sekvencemi nemáme dobře zmapovány. Dál, přečetli jsme zápis, ale často si s ním nevíme rady. Pořád ještě neznáme přesný počet lidských genů, ikdyž už se ke konečnému číslu svými odhady blížíme s přesností snad řádově ve stovkách. Opovrhovaná kuchařina z ukázky je ve skutečnosti stejně zodpovědná a přínosná jako iniciační nápady. Už nevíme, kdo "geniální" přesně vymyslel zmrzlinu, ale pokud ji někdo "nudný a bezvýznamný" během výroby, transportu nebo prodeje zmrší, krásně se z toho do několika hodin pose-eme. Chci vlastně říct starý známý: "Je vlastně jedno, jestli jsi pekař nebo lékař, hlavně, že svoji práci děláš poctivě a pořádně."
Podobně "cynická" a tak trošku tendenčně naivní je ta knížka celá. A končí jako úplný blábol.