Novinky v knihkupectví Kosmas

pondělí 11. února 2008

TAJEMNÁ ŘEKA

Eastwood režisér, narozdíl od Eastwooda herce, točí filmy, který ve vás zůstanou, jako kus starýho masa v žaludku. Trávím je pomalu a těžce. Tajemnou řeku jsem před časem četl jako knihu a teď konečně můžu porovnávat s filmem. Musím uznat, že film emočně vystihl knižní předlohu téměř dokonale. Snad jen Sean Penn občas pokulhával při truchlení ve chvílích, kdy jakoby vzlykal. V knize byla cítit otcova ztráta dcery ještě mnohem silněji. Dávám jen tři hvězdy, protože tenhle opravdu silný film nenechává člověku moc naděje. Osobně si radši svět filmem přikrášluju, líp se mi pak spí. Uznávám ovšem, že Tajemná řeka mluví o tom, jak to zkrátka občas v životě chodí...

PĚT HOSPOD, DVA BARY A JEDEN NOČNÍ KLUB

Ve skutečnosti se zdál bejt ozbrojenej jenom Billy. V ruce se mu houpala děsivě vypadající upilovaná brokovnice. Všechna čest, rozhodně bylo vidět, že měl v úmyslu celý přepadení províst profesionálně. Když uviděl, že u stolu sedí Kenny s někým, namířil na ně brokovnici a řek jim, ať se ani nehnou. Když přišel blíž a zjistil, že ten druhej je Tony, neodolal, mrknul na bratrance a řek: "Dobrá práce, brácho." Přitom se malinko uvolnil, a tak si vůbec nevšimnul, že k němu zezadu přistoupil Darrell, jeden z Kennyho hochů, až už bylo najednou pozdě. Stihnul se akorát napůl otočit, než ho vzal Darrell baseballovou pálkou přes krk a ramena.

Průměrná gangsterka připomínající atmosféru Tajemné řeky. Nemá ovšem tak silný hlavní motiv. Možná proto je lehčím čtením, ale po delší době z ní už ve Vás moc nezůstane snad jen pocit: "Jó myslím, že nebyla špatná."

POVÍDKY O ŽENÁCH

Náhle se zarazil, jako by byl narazil na trám; neboť deset kroků před ním leželo na mechu dětské tělo, rozprostřeno naznak, úplně nahé. Bylo to dvanáctileté děvčátko. Mělo rozpjaté paže, roztažené nohy a obličej pokrytý šátkem. Trochu krve třísnilo jeho stehna.
Médéric se přiblížil po špičkách, jako by se obával nějakého nebezpečí, a poulil oči.
Co to! Nejspíše spí? Pak uvážil, že nikdo nespí takto úplně nahý v půl osmé ráno ve stínu pod stromy. Tedy je mrtvá; a stal se tu zločin. Při tomto pomyšlení mu po zádech přeběhl ledový mráz, přestože byl starý voják. A mimo to vražda byla v kraji něčím tak zřídkavým, dokonce vražda dítěte, že nevěřil svým očím. Dívka však neměla rány, pouze zaschlou krev na noze. Jak byla tedy zabita?
Stanul těsně u ní; pozoroval ji opřen o hůl. Jistě ji zná, protože znal všechny obyvatele v okolí; avšak neviděl její obličej a nemohl uhodnout její jméno. Sklonil se, aby sňal šátek kryjící její tvář; ale když vztáhl ruku, zarazil se, zadržen náhlou obavou.

Sbírka krátkých próz francouzské klasiky. Ovšem čekal jsem od toho trošku více. Občas, jak z ukázky plyne, detektivní zápletka, ale nijak zvlášť překvapivé vyústění. Jedná se spíš o psychologické studie žen (a mužů) staré doby, která je dávno pryč asi jako zájem o podobné povídky. Možná až mi bude šedesát, změním názor, ale teď říkám, ikdyž jsem to přelouskal, nuda. To takový Balzac, to je jiná!