Postavila se před něj. „Tak co si o tom myslíte?" Randall zvedl složku a pak ji položil na noční stolek. „Ten materiál..."„Ne o materiálu... O mně!"
Randall mimoděk zvedl obočí, když Naomi přistoupila blíž a posadila se vedle něj na postel.
„O vás?" vypravil ze sebe překvapeně.
Otočila se k němu zády. „Budete tak laskavý a rozepnete mi zip?" zeptala se zastřeným hlasem.
Nahmátl pod jejími vlasy poutko zipu, zatáhl za ně a pak pomalu rozepínal její šaty, dokud jezdec nedorazil až úplně dolů. Nylonové šaty se rozevřely a odhalily Naominu páteř a lehce opálenou pleť. Neměla podprsenku a neviděl ani kalhotky.
Stále ještě k němu byla otočená zády. „Šokuje vás to?" zeptala se ho a v jejím hlasu zaznívalo vzrušení. „Nemám žádné spodní prádlo." Otočila se a nyní hleděla Randallovi přímo do tváře. Rozepnuté šaty jí při rychlém pohybu sklouzly z ramen. „Vzrušuje vás to?"
Randalla se zmocnil až příliš velký úžas, než aby jej to, co prožíval, mohlo doopravdy vzrušit. A zatímco na ženu zmateně hleděl, stahovala si Naomi z paží rukávy šatů. Když ruce konečně uvolnila, spustila je volně podél těla a horní část šatů jí spadla až k pasu. Nakonec roztáhla obnažené paže a pár odkrytých ňader získal rázem pevnější tvar. Vypadalo to, jako by větší část povrchu každého prsu pokrývaly hnědé okrouhlé bradavky.
Randall cítil, jak ho zaplavuje žár rozlévající se až do stehen.
„Vzrušuju tě?" zeptala se Naomi se zatajeným dechem.
Její ruka mu zajela mezi nohy a prstem mu začala třít vnitřní stranu levého stehna. Cítil, jak mu penis pod rukou Naomi stále roste. Její dlaň jej svírala, dokud nedosáhl plné erekce.
„Tohle miluju," zašeptala. „Miluju to. Udělej mi to taky. Pojď na to! Dělej!"
Objal Naomi jednou rukou, přitáhl ji k sobě a volnou dlaní jí zajel pod šaty, až ucítil teplou kůži. Chvíli bloudil prsty po její noze, dokud nenarazil na ochlupení. „Naomi," zamumlal. „To je..."
„Počkej, Steve, sundám ti šaty."
s její pomocí se rychle vysvlékl. Když odkládal slipy, zahlédl, jak Naomi vyklouzla z vlastních šatů a je už úplně nahá. V okamžiku leželi vedle sebe tvářemi obráceni k sobě. Když se ale pokusil přitisknout její tělo k svému, její záda se prohnula a ona ucukla.
Od malička mám rád biblické příběhy. Chytřejší vítězí nad silnějším, nevyléčitelně nemocní se uzdravují, všechny ty magický záležitosti... Něco na tom přeci musí být, když se to stalo jedním z pilířů celé evropské kultury. Skoro věřím i tomu, že tohle křesťanství už máme natolik v krvi, že se s ním rodíme, že to není jen kulturní vliv a síla výchovy. Vlastně jsem bibli nikdy nepřečetl, ikdyž jsme ji asi měli na seznamu povinné četby na střední. Nejsem katolík ani žádný jiný člen nějaké církve. Ale slovům o odplatě a druhé tváři, kameni a chlebu se věří snadno. Hůř se tím člověk řídí. A pak tu máme film Stigmata, Brownovu Šifru a rázem záplavu podobných knih a produktů. Nakolik je to marketingová reflexe a nakolik opravdová změna, taková něco jako lidová reforma víry? Těžko říct. Já osobně věřím v lásku a lidskou dobrotu. A věřím, že bůh je spíš pod každým kamenem, který zvednou lidský ruce, než ve zlatým poháru s mešním vínem. Irvingu Wallaceovi u nás vyšel ještě další román s podobnou tématikou "Zázrak". Po zkušenosti s mužem hledajícího pravdu musím uznat, že Wallace je brilantní vypravěč, který dokáže udržet čtenářovu pozornost. Když už jsem si kolem někde poloviny knihy začal říkat, že to začíná být nuda, hned na další straně se to znovu rozjelo s vyššími obrátkami a neočekávaným směrem. Naproti tomu, od knih občas čekám i hlubší zážitek než jen detektivku na poutavé téma. Proto říkám, že tahle knížka je dobrá. Přívlastek skvělá si nachávám pro jinou (možná "Zázrak"?). Nevím. Ale doporučuju, jednoznačně ano, protože tuším, že tahle knížka hraje na správný straně a minimálně evokuje otázky, který bychom si měli vyjasňovat častěji.
Žádné komentáře:
Okomentovat