Novinky v knihkupectví Kosmas

neděle 21. října 2007

POJÍDAČ STÍNŮ

Příšerné vraždy ve stínu Pražského hradu

Když se stíny obou naražených na kůl slily do jednoho, Sáraj ještě zrychlila krok. Muži trčeli zpříma na dřevěných bodcích jako pár nějakých podivných stromů vlevo a vpravo na Karlově mostě, kousek před západní mosteckou věží. Sáraj musela jít rychleji, jestliže chtěla včas dorazit na místo, kde se křížily stíny mrtvých. Problém byl v jedné věci: jakmile by šla rychleji, zemřela by.

Třicetiletá válka - Praha: město obsazuje vojsko katolické ligy. Temné uličky, dvory a zákoutí však čeká ještě mnohem větší nebezpečí - strašidelný vrah, který krade stíny svých obětí. Směsice mystiky, historie, napětí, tragična a lásky. Vcelku čtivé dílko. Při troše nadhledu zajímavé, ovšem konec přeci jenom poněkud slabší. Čas strávený nad touhle knížkou nepovažuju za ztracený, ale známým bych ji nedoporučoval. Rozhodně kniha nesplnila moje očekávání jakési historické detektivky, jak se možná záměrně snažil naznačit podtitul.

pátek 28. září 2007

GOOGLE STORY

Festival Burning Man znamenal pro mnoho lidí pití alkoholu a drogy. Ne však pro Larryho a Sergeye. Ti se místo toho nechali opájet energií a dobíjeli se setkáními s výstředními cvoky, exotickými tanečníky a starými kamarády. "Je to úžasná příležitost setkat se s různými způsoby myšlení a chování lidí a všelijak s tím experimentovat," prohlásil Brad Templeton, předseda nevládní neziskové organizace Electronic Frontier Fundation (EFF, zabývá se svobodou na internetu)

Jsem nadšený uživatel googlu. Tuhle knížku jsem si nemohl nechat ujít. Věděl jsem, že to nebude žádný trhák, ale přeci jenom je to aspoň malé nakouknutí za závěs, kde se rodil nápad a uskutečnění "abecedního rejstříku internetu". Dohledat na internetu info k čemukoliv běžnému, odbornému i ostatnímu je s googlem mnohem jednodušší než kdykoliv před tím. Dějepis internetu by se klidně mohl dělit na období před a po googlu. Ať už google používáte nebo ne, stojí za to tuhle knížku prolistovat a pročíst. Neříkám, že je to klenot, bez kterého bych si svoji knihovnu nedokázal představit, ale několik užitečných věcí jsem v ní už našel a v praxi zkusil :o) Je z ní samosebou dost cítit touha po bestseleru, založená na oprávněné úvaze o googlu jako revoluční technologii vyhledávání. Pamatuju si dobu, kdy jsem hledal na internetu data k seminární práci na střední škole (bylo to kolem roku 1995), tři hodiny jsem trávil zadáváním hesel do všech možných vyhledáváčů, které tehdy byly. Dnes bych tím strávil deset minut. Svoji seminárku bych dneska hodil na svoje osobní stránky, které skoro nikdo nezná, nevadí, bez vlastního přičinění by do týdne byla dohledatelná v googlu na předních pozicích pouze zadáním přesného názvu té seminárky. Takový je google slídil...

pátek 17. srpna 2007

ŠACHOVÝ TUREK

"V tom případě v tobě Pana vzbudíme," Odpověděla Erato. Tibor zadržel dech. Obě ženy si podaly ruce a spojily tváře v dlouhém polibku. přitom musely natočit hlavy, aby do sebe péřové masky nenarážely. V plápolajícím světle vypadaly jako dva ptáci při jakémsi pozoruhodném tokání. Tiborova záda se dotkla stěny; bezděčně musel ucouvnout o krok zpátky. Ženy, které se od sebe neoddělily, znovu pohlédly na Tibora, spokojené s dojmem, který na něj jejich polibek udělal. Pak se začaly svlékat s pohledem takřka neustále upřeným na Tibora, protože věděly o kouzlu svého počínání. Tibora začala jímat závrať a s každým kusem oděvu, který obě ženy nechaly nevšímavě spadnout na zem, rostla jeho žádostivost. Vylezly na postel a zde jedna druhé rozepnuly korzet, při tom jásaly a rozkošnicky sténaly, a Tibor popocházel tu o krok vpřed, tu o krok vzad, neschopen jakékoli jasné myšlenky.
Samozřejmě, ve svém životě už viděl nahé ženy, a se dvěma se i miloval. Jeho dragouni si tehdy ve Slezku dovolili žertík a zaplatili jedné vojandě za to, že z patnáctiletého chlapce učiní muže, jeho kamarádi z toho však měli větší radost než on sám.

Pamatuju si, že když jsem poprvé hrál šachy s počítačem, což bylo v době, kdy PC měl doma na stole jen málokdo, měl jsem z toho ohromný pocit. Sednou si kdykoliv ke stolu a zahrát si hru, na kterou jinak musíte přemluvit někoho z rodiny nebo kamaráda, pro mě mělo svoje kouzlo. Dneska hraju šachy doma i na internetu, ale proti stroji jen výjimečně. Pokud hrajete s člověkem, je ve hře mnohem víc, než znalost a volba nejlepší kombinace. Můžete zapojit moment překvapení, lest, přetvářku, zkrátka strategii velmi podobnou té ze zkutečných bojů. A o tohle Vás počítač připraví. Šachový turek nikoli. Šachový turek totiž není jen šachový automat, ale je to automat, který myslí, a proto je dokonalejší než dnešní počítače. Je neuvěřitelné, že automat z doby Marie Terezie dokáže hrát šachy, že? Ještě, aby to bylo uvěřitelné... Šachový turek byl totiž podvod. Mistrovský klam. Iluze, která si získala můj obdiv, jako každý "nevinný" trik, který škodí maximálně tím, že urazí něčí ješitnost. A proto Vám tuto knihu doporučuju (sakra, je vůbec nějaká kniha, kterou nedoporučuju? :o). Z ukázky vidíte, že románek o šachovém stroji je napěchovaný erotickým dusnem, dál psychologickou zápletkou o vydírání, přátelství, naplněné i nenaplněné lásce, morálních hodnotách, kariéře, která jde přes mrtvoly atd... Je to zkrátka příjemné čtení, navíc založené na pravdě. V závěru autor vysvětluje nakolik pravdivý jeho příběh opravdu je. Děkuji mu za to a Vy si jeho přiznání nechte až na konec, nebo si šachového turka nechte na jindy :o)