Novinky v knihkupectví Kosmas

úterý 30. října 2007

NEJHLOUPĚJŠÍ ANDĚL

Laskavý příběh vánočních hrůz

Autotovo varování

Jestli tuhle knížku kupujete jako dárek pro babičku, syna či dceru, měli byste vědět, že obsahuje nadávky, výživné popisy kanibalismu a souložících lidí po čtyřicítce. Takže mi to nevyčítejte. Já vás varoval.

Vánoční strom zeširoka zatočil doleva na Cypřišovou. Strážníkovi Theophilu Croweovi to přišlo poněkud podezřelé, a tak zalovil v přihrádce na palubní desce svého volva po malém modrém majáčku, položil ho na střechu a jal se strom pronásledovat. Theo si byl poměrně jistý, že někde pod tím vánočním stromem je automobil, ale v tu chvíli viděl jen koncová světla, prosvítající vzadu zpod větví. Jak tak pronásledoval strom po Cypřišové, kolem stánku s hamburgry a Mořských návnad, náčiní a kvalitních vín, odpadla z něj šiška o velikosti fotbalového míče, překutálela se přes šířku ulice a zastavila se o stojan v nedaleké benzínové pumpě.

Theo usoudil, že show musí zastavit dřív, než přijde někdo k úrazu, a na okamžik spustil - jenom na kratičké zakví1ení - sirénu. Řidič pod tím obřím stromem jednoduše nemohl pořádně vidět na cestu. Strom jel kmenem napřed, takže ty nejširší a nejhustší větve zakrývaly přední část auta. Pneumatiky stromu zakvílely, jak řidič podřadil. Zhas nul světla a smykem zahnul do Worchesterské ulice, zanechávaje za sebou záplavu šišek a svěžích, borových výfukových plynů.

Kdyby se za normálních okolností pokoušel Theovi někdo ujet, zavolal by hned na okres šerifovi a doufal by, že v okolí bude někdo z jeho lidí, kdo by mu při honičce kryl záda - ale to ho dřív vezme čert, než by jim volal, že pronásleduje prchající vánoční strom. Theo pustil sirénu na plné pecky a nejvyšší rychlostí uháněl do kopce za uprchlým jehličnanem. Ten den ho už minimálně po padesáté napadlo, že život byl mnohem jednodušší, když hulil trávu.

Zase po nějaké době jsem nadšeně slupnul knížku na pár hltů, přičemž jsem se často usmíval a v duchu hodně smál. Pokud to risknete a nebude o téhle knížce číst žádné recenze a prostě se do ní pustíte, máte velkou šanci, že vás pobaví a snad i překvapí. Ze začátku se totiž tváří jako sarkastické dílko vtipkující na účet velkoamerického maloměšťáctví, něco na způsob Sex ve městě, akorát že o stupeň drsnější formou. Ve chvíli, kdy pochopíte proč má titul "nejhloupější anděl", se dosavadní forma zvrhává v naprostý nesmysl s neodolatelným šarmem. Věta na přebalu knihy: "A co víc, Charlesi Dickensi, třes se - nadešel čas Christophera Moora." je víc než trefná...

neděle 21. října 2007

RÓNIN

Román založený na zenové báji

Když skončil, položil své velké ruce okolo misky, zhluboka se nadechl a do prázdné místnosti pronesl: "Žádné peníze." Měl velmi hluboký hlas. Zpoza něj se ozvala znavená odpověď: "Vím, vím." Podíval se přes rameno:"No tak pokračujte. Křičte. Stěžujte si. Nadávejte mi. Nic vám neudělám. Ta rýže byla dobrá."
V malém obchodě nastalo ticho a pak hlas za ním pouze řekl:"Zbabělče."
Stůle se převrátil. Miska a haši odletěly někam do kouta.
Mladý muž stál s taseným dlouhým mečem a vztekem v očích. Obchodník nijak nereagoval. Zdálo se, že se s tímto okamžikem smířil již dávno. Zeptal se: "Jíst, aniž by ses předem zeptal je způsob zbabělců, ne?" Usmál se: "Bál ses, že bych tě odmítl?"
Meč prolétl jako rozmazaná šmouha vzduchem. Dva z obchodníkových prstů spadly na zem. A ten jakoby bez citu řekl: "Doufali jsme, že budeš jiný. Náš zvěd na cestě si tím byl jist. Z této blízkosti je však obtížné vidět to, co on viděl na dálku. Chtěli jsme si koupit ochranu..." krev začala rychle kapat, on se však neustále usmíval: "Ano, ochranu před někým, jako jsi ty." Tesklivě pohlédl na ty ubohé věci na podlaze: "Ale dva prsty z deseti je malá cena za vyhnutí se tak velké chybě."
Mladý barbar zavrčel: "Tak zvedněme cenu." Když se šmouha zastavila, na zem měkce dopadla obchodníkova ruka.

Útlá knížka. S rozmlženou východní filozofií.

POJÍDAČ STÍNŮ

Příšerné vraždy ve stínu Pražského hradu

Když se stíny obou naražených na kůl slily do jednoho, Sáraj ještě zrychlila krok. Muži trčeli zpříma na dřevěných bodcích jako pár nějakých podivných stromů vlevo a vpravo na Karlově mostě, kousek před západní mosteckou věží. Sáraj musela jít rychleji, jestliže chtěla včas dorazit na místo, kde se křížily stíny mrtvých. Problém byl v jedné věci: jakmile by šla rychleji, zemřela by.

Třicetiletá válka - Praha: město obsazuje vojsko katolické ligy. Temné uličky, dvory a zákoutí však čeká ještě mnohem větší nebezpečí - strašidelný vrah, který krade stíny svých obětí. Směsice mystiky, historie, napětí, tragična a lásky. Vcelku čtivé dílko. Při troše nadhledu zajímavé, ovšem konec přeci jenom poněkud slabší. Čas strávený nad touhle knížkou nepovažuju za ztracený, ale známým bych ji nedoporučoval. Rozhodně kniha nesplnila moje očekávání jakési historické detektivky, jak se možná záměrně snažil naznačit podtitul.