Novinky v knihkupectví Kosmas

Zobrazují se příspěvky se štítkemMark Haddon. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMark Haddon. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 6. července 2007

PODIVNÝ PŘÍPAD SE PSEM


Když mě táta vykoupal a umyl ze mě zvratky a utřel mě osuškou, odvedl mě do ložnice a oblékl mi čisté šaty.

Pak řekl, „Už jsi dneska večer něco jedl?“

Já jsem ale nic neřekl.

Pak řekl, „Můžu ti dát něco k jídlu Christophere?“

Já jsem ale zase nic nežekl.

Takže řekl, „Tak dobrá. Podívej. Já teď půjdu dát šaty a povlečení do pračky a pak se vrátím, jo?“

Seděl jsem na posteli a díval se na svoje kolena. Počítal jsem si z hlavy mocniny 2, protože mě to uklidňuje. Došel jsem ke 33 554 452, což je 2 na 25tou, což nebylo moc, protože před tím jsem už došel ke 2 na 45tou, ale mozek mi moc dobře nefungoval.

Potom se táta vrátil do pokoje a řekl, „Jak je ti? Můžu ti něco dát?“

U téhle knížky jsem si uvědomil, že občas už čtu i knihy, které bych ještě nedávno označil za nudné. Mám totiž rád hlavně příběhy. Originální, napínavé a svěží příběhy. A ačkoliv název této knihy, a přiznávám že jsem se do ní pustil hlavně kvůli tomu, že mě zaujal, vypadá jako detektivka, detektivkou vlastně ani není, alespoň ne klasickou.

Není to žádný příběh s kriminální zápletkou, detektivem, podezřelými a objasněným koncem, jako v televizi nebo u Ericha Kästnera a jeho Dvojčatech. Je to příběh o klukovi, jeho životní zápletce, o lidech kolem něj a ne-objasněném konci. Ale nepřipadal vám někdy vlastní život napínavější než nejzdařilejší detektivky? Stručně bych tenhle titul popsal jako: originální, svěží, svým způsobem napínavý, humorný (ikdyž někdy černě) a určitě tedy ne nudný.

Nečekejte strhující záplavu událostí, jako třeba v Šifře mistra Leonarda a konfrontujte vlastní zážitky s patnáctiletým autistou Christopherem, který pátrá po vrahovi sousedčina psa a přečtěte si tuto knihu. S týmž záměrem jsem si ji koupil a přečetl i já. Možná ve vás, stejně jako ve mně, zanechá tutéž vlídnou stopu se smutným úsměvem, která je životu tak vlastní.